Muchomůrce zelené se říká kalich smrti, nejjedovatější houba v Česku je ale pavučinec
Že jsou Češi nejvášnivějšími houbaři na světě, je dlouho známá věc. Na sběr hub vyráží téměř dvě třetiny a z lesů si jich ročně odnáší v průměru 22 a půl tisíce tun. Doma si pak ze svých úlovků připravují nejrůznější smaženice, omáčky, bramboračky, guláše nebo řízky. Ne každá houba je ale určená k jídlu. Každoročně se v Česku houbami přiotráví 200 až 400 lidí.
Podle starého houbařského vtipu je každá houba jedlá, ale některá jenom jednou. Životu nebezpečných druhů je ale v Česku naštěstí jen pár. Ostatní způsobí spíše nevolnosti bez trvalých následků. Otravy houbami eviduje Ústav zdravotnických informací a statistiky a podle mluvčí Lenky Svobodové jde ročně o stovky případů:
„Například v roce 2019 se různými houbami přiotrávilo 375 lidí a z toho 241 skončilo v nemocnici, vloni to bylo celkem 289 lidí a 178 bylo hospitalizováno.“
Zajímavé je, že podle svědectví lidí, kteří otravu houbami přežili, je většina jedovatých hub na chuť příjemná, některé dokonce vynikající. Například otrávení muchomůrkou zelenou často tvrdili, že chutnější houbový pokrm v životě nejedli.
Muchomůrka zelená, které se také přezdívá klobouk nebo kalich smrti, je přitom považovaná za nejnebezpečnější houbu Evropy a Severní Ameriky. Také v České republice se vyskytuje poměrně často a svou krásou a vůní zlákala ke konzumaci už nejednoho houbaře. Kromě toho, že je prudce jedovatá, je nebezpečná tím, že se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kde je jed již vstřebán v organismu a jsou těžce zasaženy důležité orgány, zejména játra.
Zákeřný pavučinec plyšový
Přestože muchomůrka zelená způsobuje nejvíce smrtelných otrav, nejjedovatější houbou, kterou lze v českých lesích nalézt, je pavučinec plyšový. Tato docela hezká rezavě až skořicově hnědá houba totiž obsahuje smrtící koktejl toxinů, který nenávratně poškozuje ledviny. Navíc je i mimořádně zákeřná.
„Interval, kdy se projeví otrava pavučincem je poměrně dlouhý. K poškození až selhání ledvin může dojít až po třech týdnech po požití. Většina otrav je způsobena záměnou. Lidé sbírají houby, které neznají a pak si třeba spletou žampion s muchomůrkou zelenou nebo ryzec s pavučincem,“ říká docentka Eva Kieslichová, přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče v pražském IKEMu.
Právě proto, že příznaky otravy pavučincem se objevují až hodně pozdě a nebyly s ním spojovány, byl do roku 1958 považován za jedlý a neškodný. Na tohohle zákeřného plyšáčka může při troše neštěstí narazit houbař od července do října v listnatých lesích. Pavučinec je ale naštěstí v Česku velmi vzácný a je na seznamu ohrožených druhů.
Houby v kuchyni i léčitelství
Houby patřily do jídelníčku našich předků dlouhá staletí. Například bramborová polévka s houbami, různé houbové omáčky, houbový kuba (typický vánoční pokrm), nebo smaženice se připravovaly už v 18. a 19. století. Mezi oblíbené pokrmy s houbami patří už dlouhá léta i tradiční jihočeská kulajda. Tato staročeská hustá polévka se skládá ze smetany, vajíčka, brambor, kopru, koření a hub, nejlépe lišek. Právě tyto houby kvůli špatnému ovzduší a kontaminované půdě na dlouhá léta z českých lesů vymizely, a teď se do nich opět vracejí.
Houby se ale nesbírají jen pro kulinářské účely. Podle odborníků existují i druhy, které mají léčivé účinky. Jsou zdrojem mnoha biologicky aktivních látek a živin. Patří mezi ně například hlíva ústřičná, která posiluje imunitní systém, obsahuje vitaminy a potřebné stopové prvky. Upravuje hladinu cholesterolu a krevní tlak, odstraňuje bolesti u některých kloubových onemocnění, nabízí úlevu alergikům.
Nebo je to pýchavka, které se přisuzují protirakovinné účinky, pomoc při urologické léčbě, astmatu a při žaludečních i kožních potížích. Hnojník má zase snižovat krevní tlak a hladinu cukru v krvi. Má mírné analgetické účinky například při bolestech kloubů a posiluje imunitní systém.
