Na Pražském hradě byla dokončena rekonstrukce Ústavu šlechtičen

Na Pražském hradě skončila rekonstrukce jedné z nejvýznamnějších dominant - tzv. Ústavu šlechtičen, jehož součástí je bývalý Rožmberský palác. Byla to největší investiční akce na Hradě od roku 1989. Trvala 15 let a vyžádala si náklady v hodnotě téměř 400 milionů korun. My se vydáme na slavnostní otevření.

Václav Klaus (uprostřed) s chotí Livií a předseda vlády Mirek Topolánek (vlevo) v nově otevřeném Rožmberském paláci, foto: ČTK

Slavnostní otevření se odehrálo v Rožmberském sálu s typickým klenutým stropem a arkýři. Účastnil se ho i prezident Václav Klaus.

"Pražský hrad je takový obrovský komplex budov, že ani za to pětileté volební prezidentské období nestihnete zdaleka všechny z nich navštívit, natož o nich tolik vědět,"

řekl prezident. Jak tohle místo vypadalo ve středověku? V polovině 16. století tu stály domy významných šlechtických rodů jako byli Švamberkové, Rožmitálové, Pernštejni, Rožmberkové. Ti po rozsáhlém požáru získali prostor pro novou velkorysejší stavbu a tak vznikl Rožmberský palác s rozlehlou zahradou a arkádovým ochozem. O vybavení paláce svědčí nálezy, které byly objeveny při jeho rekonstrukci, říká Ivana Kyzourová, ředitelka Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.

"Dochovaly se inventáře ze 16. století, které vypovídají o tom, že palác byl vyzdoben řadou obrazů, tapisérií, tureckých koberců a pochopitelně nábytkem. Řada místností měla táflované stropy, trámové stropy. Takže si lze domyslet, že Rožmberský palác byl velice výstavním sídlem a to naprosto odpovídalo tehdejšímu postavení Rožmberků ve společnosti. Tehdy byli na vrcholu moci a Vilém z Rožmberka zaujímal ty nejvýznamnější pozice v Českém království."

Překvapil vás nějaký objev při rekonstrukci paláce?

"Archeologický výzkum, který proběhl, samozřejmě přinesl některá zajímavá zjištění, která svědčí o tom, že vybavení paláce v 16. století bylo opravdu bohaté. Našel se například zlomek čínského porcelánu, našly se krásné kachle. Je tu i jedna zajímavost, i když nesouvisí s archeologickými nálezy. Když vyjdete na nádvoří Rožmberského paláce, tak si můžete povšimnout, že dva z renesančních sloupů jsou po stranách odřené, že jsou tam veliké rýhy. Prosím, aby jste to nepovažovali za nějaký nedodělek, ale to jsou rýhy od vozů, které vozily seno dolů do koníren."

Ve stájích tu za Viléma z Rožmberka stálo na 40 koní. O postavení Rožmberků svědčí i to, že Vilémovi byla při korunovaci i pohřbu panovníka svěřena Svatováclavská koruna. V tomto paláci pak také zemřel. Jeho mladší bratr - dobře známý Petr Vok, potom palác přenechal císaři Rudolfu II. Později tu Marie Terezie založila Ústav šlechtičen. Jaké byly jeho obyvatelky?

"Byly to neprovdané dcery aristokratických rodů, kterým bylo více než 24 let. Pokud osiřely, tak sem mohly přijít i v 18cti letech a podmínkou bylo, že musely prokázat svůj šlechtický původ čtyři generace zpět. Také musely vložit 200 zlotých, když nastoupily do ústavu, ale zase tu získaly opravdu dobré zaopatření. Každá měla pro sebe tři místnosti. Nesměly třeba navštěvovat maškarní plesy, nesměly opouštět ústav bez dovolení nebo bez doprovodu, nesměly přijímat návštěvy bez přítomnosti svojí představené. Byť musely dodržovat režim, který byl stanoven řádem, přesto jim život zaručoval potřebné pohodlí."

První abatyší tohoto kláštera, dokud se neprovdala, byla dcera Marie Terezie. Přestavba paláce na Ústav šlechtičen sebou přinesla i nutné stavební úpravy. Například Romžberský sál byl přepříčkován a zmenšen. Šlechtičny měly z oken této monumentální stavby krásný výhled na Prahu a to až do 1. května 1919. Tehdy byl Ústav šlechtičen rozpuštěn a budova pronajata Ministerstvu vnitra, pro které bylo během 20. století provedeno několik vnitřních adaptací. Byly tu garáže, čerpací stanice, střelnice, tělocvična i druhotné stropy. Jako například v kapli Nejsvětější Trojice a Neposkvrněného početí Panny Marie, připomněla Ivana Kyzourová.

"Došlo k tomu, že do kaple byly vloženy dva stropy a příčky. Při tom došlo k poškození nástěnných maleb, kterými byla kaple vyzdobena v polovině 18. století. Rekonstrukce spočívala v tom, že dodatečně vložené stropy a příčky byly odstraněny, nástěnné malby a nástropní freska byly restaurovány a musely být znovu vybudovány kruchty, na které vstupovaly šlechtičny z pater ústavu. Tyto kruchty byly zbudovány podle historických plánů a podle otisků, které původní kruchty zanechaly ve stěnách."

Foto: ČTK

"Autorem nástropní fresky je Petr Molitor. Znázorňuje Svatou trojici a neposkvrněné početí Panny Marie. To je znovu znázorněno na iluzivním oltáři, který je na severní stěně a zbytek stěn je zdoben iluzivní architekturou,"

dodává Petr Měchura z odboru památkové péče. Kaple byla obnovena také díky podpoře mnichovské nadace Messerschmitt Stiftung. Poté, co se odstranily stopy, má krásnou akustiku a budou se tu konat i malé komorní koncerty. V dnešní době slouží areál potřebám Kanceláře prezidenta republiky a Správě Pražského hradu. Je tu například archiv, depozitáře, restaurátorské ateliéry. Palác začne sloužit návštěvníkům Pražského hradu se zahájením nové turistické sezóny na jaře tohoto roku. Bude tu kavárna a zájemci si palác budou moci prohlédnout při různých kulturních a společenských akcích, které se tu budou konat.