Národní galerie vystavuje obrazy z odkazu mecenáše Josefa Hlávky

hlavka

Letos je to právě sto let od úmrtí významného českého architekta a mecenáše vědy a umění Josefa Hlávky. Jeho jubileum je jako jediné české výročí v letošním roce zařazeno i v kalendáři UNESCO. Od 3. ledna, kdy byl Hlávkův rok oficiálně zahájen, proběhly v Česku desítky akcí. Osobnost zakladatele České akademie věd a umění i stavitele vídeňské Dvorní opery nebo pražské Zemské porodnice připomněly konference, přednášky, výstavy a koncerty. Jednou z posledních akcí Hlávkova roku je výstava uměleckých děl z jeho odkazu, která byla tento čtvrtek otevřena v Národní galerii v Praze. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Josefu Hlávkovi se během života podařilo shromáždit kolem pěti set uměleckých děl. Byly mezi nimi práce českých, rakouských, německých i italských autorů. Řada z nich byla jeho dlouholetými přáteli, jiné zase podporoval na studiích. Tato díla ve své poslední vůli odkázal českým vědeckým a kulturním institucím:

"Obrazy, skulptury, mince, kresby a rytiny odkazuje Krasoumné jednotě pro sbírku v Rudolfinu, České akademii a Muzeu Království českého,"

citoval z Hlávkova testamentu současný předseda správní rady Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových prof. Václav Pavlíček. Šedesátka obrazů i více než stovka kreseb a akvarelů se tak dostala do sbírek Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně dnešní Národní galerie. Jejich výběr je nyní vystaven v Jiřském klášteře na Pražském hradě.

"Především bych upozornila na soubor akvarelů a kvašů, jsou tam krásné krajiny od Mařákových žáků, je tam malý Chittussi,"

vyjmenovala před zahájením výstavy alespoň několik děl ředitelka Sbírky umění 19. století Naděžda Blažíčková Horová. K vystaveným autorům patří i Vojtěch Hynais, Josef Navrátil nebo František Kaván. Výstavu, která bude otevřena až do 1. března příštího roku, doplňují i dobové dokumenty a fotografie.

Nejsou to však jediná umělecká díla z Hlávkova odkazu, se kterými se návštěvník Národní galerie může nyní setkat. Další jsou umístěna v jejích stálých sbírkách nebo zapůjčena v jiných expozicích. Řada obrazů zůstala také v majetku nadace na zámku v Lužanech na Plzeňsku, kde Hlávka trávil poslední desetiletí svého života. Zde je podle Dagmar Rýdlové z Hlávkovy nadace dodnes uchován i interiér jeho bytu:

"Je skutečně zachován tak, jak ho Hlávka v r. 1908, když zemřel, opustil. Víme naprosto přesně, že tomu tak je, protože jsme v nedávné pozůstalosti získali fotografie tohoto bytu. Ten zámek zůstal zachován a je to jeden z mála interiérů, který se vůbec nezměnil."

Původní umělecké sbírce Josefa Hlávky mohou snad znalci umění vyčíst přílišný akademismus a konzervativismus, a to přesto, že podporoval zahraniční studijní pobyty a cesty mnoha mladých tvůrců. Současná Hlávkova nadace v této tradici pokračuje, charakter sbírky se ale podle Dagmar Rýdlové podstatně změnil:

"V současné době my samozřejmě podporujeme mladé umělce a oni mají povinnost, když se z uměleckého pobytu vrátí, věnovat nám jedno z děl, které při tom pobytu vzniklo nebo vzniklo inspirací z toho pobytu. Takže Hlávkova sbírka, která je rozšiřována i tímto způsobem, už konzervativní zdaleka není."