Nejstarší českou studnu postavili první zemědělci před 7 tisíci lety
Unikátní objev - dřevěná studna stará 7000 let - právě prochází konzervací. Tuto jedinečnou památku objevili archeologové při průzkumu pod plánovanou dálnicí nedaleko Vysokého Mýta. Jde o nejstarší dřevěnou studnu u nás. Dubová konstrukce se zachovala díky vysoké hladině podzemní vody.
"Podle dendrochronologických dat, která máme k dispozici, jsme zjistili, že studna patří do staršího období kultury s lineární keramikou, až někam do poloviny 6. tisíciletí před naším letopočtem. Je zhruba o sto let starší, než všechny dosud známé studny u nás, a zároveň je to nejstarší dendrochronologicky datovaná dřevěná architektura v Evropě," uvedl ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška.
Věk dřeva prozradí letokruhy
A jak se věk dřeva zjistí? Je třeba mít štěstí, a dostatečný počet zachovaného dřeva s letokruhy. Ty se sčítají a zasazují do tzv. dendrochronologické křivky, která v případě dubu sahá hluboko do pravěku. Dřevo z této studny mělo 82 letokruhů, a to je dostatečný počet k tomu, aby odborníci změřili, ve které fázi se dendrochronologické křivky nacházejí.
"Podle posledního letokruhu, který jsme tam naštěstí také měli, jsou schopni spočítat až do rozmezí jednoho roku, nikoliv kdy byla postavena studna, ale kdy byl poražen ten strom. Tady v Ostrově jsou rohové kůly o tři roky starší než ta prkna."
Jak dodal archeolog Peška, je to přesná metoda. Navíc není tak finančně náročná jako metoda rozpadu radioaktivního uhlíku. Ale musí být na dřevě dost letokruhů. Kdyby jich bylo méně než 40, už by studna datovat nešla. Tady jich bylo dvakrát tolik.
Studnu tu postavili první zemědělci
"Postupně se tady usazují a nesou znaky toho, čemu jsme dříve v archeologii říkali, že se jedná o tzv. neolitickou revoluci. Jsou to lidé, kteří se na rozdíl od těch předchozích lovců a sběračů živí zemědělstvím. Domestikují zvířata, staví si pevná sídliště na jednom místě, kde budují tzv. dlouhé sloupové domy. Jsou to nadzemní stavby, v nichž žijí. Umí už vyrábět keramiku celkem precizním způsobem. Je zdobená takovými liniemi a na nich jsou tečky, takže si to vysloužilo přezdívku, že jsou tam tzv. notové značky."
Konstrukce studny, kterou tito lidé postavili, je unikátní. Jsou tu čtyři rohové sloupky, které měly podélné drážky, a do nich byla zapuštěná prkna v sedmi řadách nad sebou.
"To je konstrukce, kterou známe z doby bronzové nebo ještě z pozdějších období, jako je doba železná nebo dokonce doba římská. Nikdo netušil, že tento způsob konstrukce znali nositelé první zemědělské kultury, čili kultury s lineární keramikou."
Konzervace musí ve dřevě nahradit buňky vody
"Studna je solitérním nálezem. My k ní nemáme na té trase dálnice, vůbec žádné sídliště. Ukazuje se, že ta osada kultury s lineární keramikou musela ležet někde bokem, možná je to jen několik stovek metrů. I dnes se toto místo nazývá Na mokřinách. Možná, že tam chodili lidé z více osad."
A proto také archeology nepřekvapilo, že ve studni nebylo příliš nálezů. Našel se tu kus parohu, uhynulí ptáci a keramická nádoba. Právě teď se studna konzervuje metodou rozpouštěním cukru a nahrazením buněk vody.
Jak dodal Jaroslav Peška, proces začal před necelým měsícem:
"Do toho tzv. nálevu byla dřeva ze studny ponořena. Tam budou muset vyčkat několik měsíců, než se ten chemický proces nahrazení buněk vody odehraje. Tímto způsobem bude dřevo konzervováno. Jakmile se toto podaří, tak by mělo být ještě na povrchu nějakým způsobem zafixováno. Pak může dojít k vystavení studny nebo k různým pokusům o rekonstrukce. Předpokládáme, že skončí v muzeu v Pardubicích, na zámku, a bude součástí nově otvíraných prostor expozic, které muzeum za dva roky chystá. To je právě doba, kdy si myslím, že by mohla být studna zkonzervována."
