Šperky, mince, božstva na trůnu. Unikátní nálezy na místě budoucí dálnice
Neobvyklé hroby, vzácné šperky i mince našli archeologové při průzkumu v okolí Přerova, kde povede poslední úsek dálnice.
Lokalitu zkoumali od roku 2017 a odvezli odsud více než 110 beden různých artefaktů a antropologických nálezů. Jak uvedl ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška, průzkum předčil očekávání. Našli tam i zajímavé pozůstatky trůnů, které znázorňovaly tehdejší božstva.
"Dnes už víme, že se tam ty trůny našly minimálně tři. Jeden z nich patří tzv. kultuře s lineární keramikou, to jsou ti nejstarší zemědělci, kteří přišli na naše území. To se muselo odehrát už někdy v 6. tisíciletí před naším letopočtem. Jedná se o pozůstatky těch nejstarších kultur, které používají pálenou keramiku. Ten trůn jsme byli schopni zařadit podle typické výzdoby, kterou nese. A to je tzv. výzdoba notových značek. Tak se to doslova uvádí v oborné literatuře."
Další dva trůny jsou o něco mladší, ale patří ještě do mladší doby kamenné.
"Nejspíše je budeme muset spojit s osídlením, které je na té trase také velice intenzivní, a to je osídlení spojené s tzv. lendělskou kulturou. Na Moravě se používá tradičnější název, kultura s moravskou malovanou keramikou. Ona skutečně vykazuje znaky velmi pestře a bohatě zdobené malované keramiky. V jednom případě se podařilo najít i nožku té figurky, toho božstva, které na tom trůnu původně sedělo. To se tak úplně často nenachází. Určité paralely můžeme vidět v Maďarsku, také v neolitických kulturách."
Archeologové objevili z doby bronzové i netypické pohřebiště. Například výplň jedné zásobní jámy byla téměř celá zaplněna kostrami.
"Jedná se o velice podivné pohřby. Kostry jsou spíše než v hrobech, v takových podélných jámách, velice bohatě vybavené keramikou. Tam ještě musíme zkoumat, co to vůbec je, protože takováto věc se na Moravě objevuje poprvé," dodal archeolog Jaroslav Peška.
Překvapil ho i objev zcela neznámého hradiska ze starší doby bronzové, tzv. větéřovské kultury, o které se toho moc neví.
