Nejvyšší ústavní činitelé vyzvali k jednotě

Nejvyšší ústavní činitelé se ve středu večer na Pražském hradě shodli, že i nadále platí společenský a politický konsensus 90. let. Týká se to vypořádání s totalitní minulostí let 1938 až 45 a let 1948 až 89. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Nejvyšší ústavní činitelé vyzvali k jednotě

Zleva předseda PS Lubomír Zaorálek, premiér Vladimír Špidla, prezident Václav Klaus a předseda Senátu Petr Pithart, foto: ČTK

Schůzku svolal prezident Václav Klaus proto, že českou politickou scénu znepokojují žádosti sudetských Němců o odškodnění a úspěchy Františka Oldřicha Kinského u českých soudů. Kinský, jak známo, se soudí o majetek za 40 miliard korun. Jak ale uvedl Václav Klaus, politici se prý žádnou konkrétní kauzou nezabývali.

"My jsme se opravdu zabývali obecnou otázkou konsensu, který vznikl v této zemi na počátku devadesátých let ohledně minulosti, kterou tato země prožila. My jsme snad slovo Německo v našem jednání vůbec nevyslovili."

Politici se na Hradě shodli, že nadále platí společenský a politický konsensus 90. let, pokud jde o vypořádání se s minulostí.

"Tento konsensus považujeme za mimořádně citlivý a nepovažujeme za žádoucí ho měnit."

Z toho důvodu je ovšem podle účastníků schůzky potřebné, aby byla reprezentace českého státu jednotná navenek i dovnitř. Na rozdíl od minulého týdne, kdy se politici sešli ve stejné záležitosti z podnětu premiéra Vladimíra Špidly, se tentokrát nehovořilo o možných změnách zákonů k restitucím, ani o apelu na Nejvyšší soud, aby vydal sjednocující stanovisko pro soudy nižších stupňů k žalobám, jako jsou ty Kinského. Politolog Zdeněk Zbořil z Univerzity Karlovy uvedl pro Radio Praha, že středeční schůzka u prezidenta skončila tak, jak skončit musela.

Zleva premiér Vladimír Špidla a prezident Václav Klaus, foto: ČTK

"Já si myslím, že nemohli udělat ani víc ani méně. Kdyby udělali víc, zasahovali by do pravomocí nezávislého soudnictví. Kdyby udělali méně, anulovali by nebo napadli politická rozhodnutí, která politici udělali v roce 1990 a později, až po tu loňskou parlamentní deklaraci."

V přijatém prohlášení, jak konstatoval Václav Klaus, se ovšem také hovoří o tom, že čeští politici by se měli zdržet nervózních reakcí na různé výroky. Nicméně svolávání podobných politických schůzek může být rovněž vykládáno jako projev jisté nervozity. Tu mohou vyvolávat některé oficiální signály, například nedávno přijatá rezoluce Spolkové rady, která se vrací k dávno překonané rezoluci Evropského parlamentu z roku 1999. Hlavním motivem současného znepokojení ale podle Zdeňka Zbořila zřejmě bude uplatňování nové taktiky směřující k prolomení restituční hranice.

"Sudetský Landsmanschaft přichází nebo přišel už před rokem s nápadem převést celý restituční problém z Benešových dekretů do roviny občanského práva. To se právě stává třeba v případě majetku Kinských."

Premiér Vladimír Špidla po jednání na Hradě uvedl, že momentálně se pracuje na změně zákona o úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jinými slovy řečeno, stát by měl poskytnou právní pomoc chudým obcím a městům, které nemají prostředky na to, aby si v těchto nových majetkových sporech, v nichž jde pod hlavičkou občanskoprávního řízení o prolomení restituční hranice, zaplatili dobré advokáty.