Pribinův kříž pro Alfreda Piffla. Bez jeho nadšení by asi Bratislavský hrad nestál
Mezi 18 oceněnými, kterým slovenský prezident Peter Pellegrini udělil státní vyznamenání, bylo i jméno českého architekta Alfreda Piffla. Pribinův kříž I. třídy in memoriam převzal starší syn českého architekta a památkáře Lukáš Piffl.
„Je to významná událost pro celou naši rodinu. Překvapila mě informovanost pana prezidenta, když mi při předávání ceny řekl, že bez iniciativy a nadšení našeho otce by Bratislavský hrad dnes asi nestál," svěřil se syn Lukáš Piffl.
Jeho otec Alfred Piffl se narodil 13. června 1907 v Kerharticích, které jsou dnes součástí Ústí nad Orlicí. Po 2. světové válce byl krátce ředitelem muzea Ústí nad Labem, v roce 1947 vyhrál konkurz na místo profesora dějin architektury na Slovenské vysoké škole technické (dnes Slovenská technická univerzita) v Bratislavě, kde působil deset let.
Na Slovensko přišel jako čerstvý čtyřicátník a právě habilitovaný soukromý docent na ČVUT v Praze. Zvítězil v konkurzu na místo profesora dějin architektury. Zasloužil se o dokumentaci a obnovu mnohých památkově objektů i komplexů nejen v Bratislavě, ale i v dalších slovenských regionech. Nicméně jeho největší pomník se dnes tyčí nad slovenským hlavním městem.
Místa hradu tu mohl stát kampus
Málokdo ví, že nechybělo mnoho a na místě ruiny bratislavského hradu měl vyrůst kampus nebo nějaký jiný komplex. Alfred Piffl spolu s dalšími nadšenci koncem roku 1955 odevzdal prezidentu Antonínu Zápotockému návrh obnovy Bratislavského hradu jako největší rekonstrukce historického objektu v tehdejší ČSR.
Piffl vzal obnovu hradní zříceniny za svůj úkol. Netušil, jak radikálně ovlivní jeho další život. Dne 21. dubna 1954 si do deníku zapsal: „ …Tak se začalo pracovat! Je to obrovský nervový závazek, práce na roky. Nevím, jestli na ni budu stačit, ale cítím jakési vlnění, přítomnost neznámých sil mě žene do práce a já věřím, že se mi ji podaří dokončit."
Hrad je po staletí symbolem Bratislavy. Je z něj krásný výhled na město i řeku Dunaj. V roce 1811, kdy v něm sídlilo vojsko, vypukl v hradním areálu obrovský požár, hrad byl zcela zničen a ponechán napospas osudu. Až do začátku padesátých let minulého století.
Odsouzen za pomluvu spřáteleného státu
Prvotní nadšení začalo s narůstajícími těžkostmi postupně vyprchávat. Slábla politická a na ní závislá ekonomická podpora vládních kruhů. Začaly se objevovat výhrady ze strany kolegů architektů, výtvarníků či zástupců odborných institucí, často sledujících vlastní zájmy.
V důsledku vykonstruovaného obvinění byl v roce 1957 Alfred Piffl zatčen a odsouzen za pomluvu spřáteleného státu, šíření poplašné zprávy a pokus o pobuřování. Stálo ho to dva roky života ve věznici na Pankráci, zničenou kariéru i zničený život celé rodiny.
Po návratu z věznice měl Alfred Piffl zákaz vstupu do objektu hradu, zákaz vstupu na vysokou školu, byl zbaven všech akademických titulů. Nemohl sehnat ani dělnické zaměstnání. Synové nemohli studovat. Později mu archeologové pomohli nabídkou vědecky pracovat při dokumentaci nálezů na hradě Děvín.
Díky deníkům vznikl dokument
Na základě deníků Alfreda Piffla se konaly i netradiční noční prohlídky Bratislavského hradu. Ty návštěvníky provedou od hradní studny až po vrchol Korunní věže s výhledem na noční Bratislavu.
Architekt, autor více než tisíce kreseb i obrazů Alfred Piffl zemřel 26. června 1972 v Bratislavě. Na českého architekta se však nezapomnělo. O jeho životní cestě vznikl dokumentární film Alfred Piffl Z mého deníku, v němž autorka Helena Miškufová prostřednictvím rodinných příslušníků a zápisků v Pifflově deníku přibližuje jednotlivá životní období.
Na film se můžete podívat na: https://www.rtvs.sk/televizia/archiv/17921/366949#1
