Výjimečná kolekce. V Praze se dražily unikátní kousky z bývalé ambasády ve Stockholmu

Třímetrový obraz, světelné objekty či elegantní nábytek z ohýbaného dřeva. V sedmdesátých letech 20. století zdobily tyto umělecké předměty interiér československého velvyslanectví ve Stockholmu, nyní se po více než 40 letech vrátily do Česka. V aukci pak našly nové majitele.

Brutalistní budova československého velvyslanectví ve Stockholmu|Foto: Arthouse Hejtmánek

Budovu bývalého Československého velvyslanectví ve Stockholmu navrhl a zrealizovala na počátku sedmdesátých let 20. století trojice významných architektů Jan Bočan, Zdeněk Rothbauer a Jan Šrámek. Československo se totiž v době komunismu snažilo prezentovat architekturou svých ambasád, proto je stavěli někteří z nejlepších architektů v zemi. Ti pak díky poměrně vysokým rozpočtům na projekty mohli experimentovat a navrhovat nejen zajímavou architekturu, ale také interiéry a designové objekty.

Týká se to také budovy stockholmské ambasády. Trojice jejich autorů měla tehdy už za sebou i zkušenost s realizací mezinárodně oceňované ambasády v Londýně. Oba projekty výrazně ovlivnil v té době mezinárodně prosazovaný brutalismus. Stockholmská ambasáda je pokládána za „klenot brutalismu“ a je zapsána na seznamu švédských kulturních památek.

Unikátní design interiéru československého velvyslanectví ve Stockholmu|Foto: Arthouse Hejtmánek

Budova ukrývala také detailně promyšlený interiér, k jehož výzdobě tehdy architekti přizvali řadu předních československých výtvarníků a designérů. Například působivá osvětlení Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové měla evokovat náladu starých pražských plynových svítilen.

Unikátní design interiéru československého velvyslanectví ve Stockholmu|Foto: Arthouse Hejtmánek

Některá díla z interiéru ambasády se nyní po více než 40 letech vrátila do Česka. Sbírku předmětů přivezl majitel galerie a aukčního domu Arthous Tomáš Hejtmánek, aby je nabídl v aukci novým majitelům. Galerista prozradil, kde se díla ve Švédsku nacházela a kdo je z bývalé ambasády vlastně získal. Budova velvyslanectví totiž po rozdělení Československa přešla do rukou soukromého investora.

„Byla v majetku švédského architekta, dokonce přítele Jana Bočana. V 90. letech, kdy se ambasáda prodávala, ji odkoupil, samozřejmě včetně vybavení. Věci jsme vyzvedávali ze statku v jižním Švédsku. Byly tam poměrně dobře uloženy, proto jsou dobře zachovány,“ uvedl galerista.

Zájem roste

„Podařilo se nám přivézt velkou kolekci nejenom výtvarných děl, ale i úžasné skleněné objekty, velkou kolekci designového nábytku a také dva gobelíny od českých autorek. Ta kolekce je opravdu výjimečná,“ dodal Hejtmánek.

Albín Brunovský (1935-1997), Zahrada|Foto: Arthouse Hejtmánek

Na výstavě uměleckých unikátů dovezených ze Švédska, která aukci předcházela, tak lidé mohli obdivovat díla od malířů Josefa Šímy - jednoho z největších českých malířů 20. století, Albína Brunovského - mimo jiné autora posledních československých bankovek, nábytek navržený architektem Janem Bočanem z produkce slavné továrny TON či zmiňované skleněné plastiky Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové.

Stanislav Libenský (1921-2002) a Jaroslava Brychtová (1924-2020) / Světelný skleněný objekt|Foto: Arthouse Hejtmánek

„Albín Brunovský patří k nejzajímavějším poválečným slovenským autorům a monumentální Zahrada je dosud největší známou malbou, jakou kdy vytvořil. Je to svým způsobem abstraktní, trochu figurativní a velmi imaginativní obraz,“ upozornil Hejtmánek na dílo, které se nakonec vydražilo za 7,1 milionu korun, což je autorský rekord.

Prodal se také obraz s názvem Světelná krajina od malíře Josefa Šímy. Za dílo tohoto umělce, který žil ve Francii a jehož svět zná jako francouzského malíře Josepha Simu, zaplatil nový majitel více než 8,5 milionu korun.

V prodeji byly i světelné skleněné objekty vytvořené dvojicí sklářských výtvarníků Stanislavem Libenským a Jaroslavou Brychtovou. Dva metry vysoké plastiky měly vyvolávací částku 600 tisíc korun za kus a obě se shodně zastavily na 1 milionu a 364 tisících korunách.

„Zájem o unikátní, zakázkový design specifického období československého designu stále roste. Myslím, že před deseti lety tento design v tuzemsku skoro nikdo nesbíral, protože sběratelé v Čechách jsou trochu konzervativní a sbírají většinou obrazy a sochy. Ale myslím, že zájem o tyto předměty roste,“ poznamenal galerista Tomáš Hejtmánek.