Nepomuk

Městečko Nepomuk se původně jmenovalo pouze Pomuk a podle jedné z pověstí vznikl jeho název zřejmě z blahodárného deště. Ten se snesl na kraj po požehnání sv. Vojtěchem, který krajinou procházel koncem 10. století. Nad městem leží vrch Zelená hora se stejnojmenným zámkem, který měl zajímavou historii. Sloužil i jako kasárna tzv. černých baronů - vojáků, kteří byli podle komunistů nespolehliví. A točil se zde o nich i slavný film Černí baroni. Nejen o těchto zajímavostech jsem si povídala s Karlem Barochem, kterému se historie Nepomuku stala koníčkem a vydal už několik knížek. Připravila Zdeńka Kuchyńová.

Nepomuk byl založen na křižovatce důležitých obchodních cest. V roce 992 putoval po jedné z nich pražský biskup Vojtěch Slavníkovec, když se vracel z Říma do Prahy. Ve 40. letech 12. století přišli do zdejšího kraje cisterciáčtí mniši, kteří zde založili klášter. Z Nepomuka, který tehdy ještě tvořily dva samostatné dvorce, vzniklo centrum klášterního majetku, který zahrnoval sto vesnic a tři městečka. U cisterciáků také můžeme vystopovat původ jména Nepomuk. Klášterníci nesměli při práci hovořit a pouze mukali, či-li pomukávali a proto tedy Nepomuk. Klášter byl velmi prosperující institucí s obrovským vlivem, od které si půjčovali peníze i panovníci. Cisterciáci byli výborní hospodáři. Na Nepomucku se zúrodňovaly rozsáhlé pozemky, dolovaly a rýžovaly se drahé kovy. V dubnu roku 1420 ale přišla pohroma. Husité rozsáhlý klášterní areál proměnili ve spáleniště. Do dnešních dnů se zachovalo pouze torzo vstupní brány.

Nepomucké náměstí s radnicí, foto: Maťěj Baťha, CC BY-SA 3.0 Unported

Klášterní majetek potom přešel na pány ze Švamberka, kteří mezi klášterem a Nepomukem založili na kopci Zelená Hora hrad. Zelenohorská vrchnost pak nepomuckým vládla až do roku 1931. Mimo Švamberků se na hradě a později na zámku vystřídaly další šlechtické rody jako například Šternberkové.

"Na zámku byla v listopadu roku 1465 založena Zdeňkem ze Šternberka Jednota zelenohorská, která byla namířená proti Jiřímu z Poděbrad. Ten za to nechal všechny Zdeňkovy hrady obléhat. Odolala pouze Zelená Hora."

Nepomucká stará škola, foto: Maťěj Baťha, CC BY-SA 3.0 Unported

A na ní se opět střídali další páni. Posledními právoplatnými majiteli zámku byli manželé Plavcovi, kteří v roce 1931 zámek koupili za 8, 5 miliónu korun. Pak začalo období devastace - na zámku sídlila německá posádka a pak už vzpomínané pomocné technické prapory. I po jejich zrušení však armáda na zámku zůstala a ten se do majetku blízké obce Klášter dostal až na počátku 90. let. K zámku se pojí i jedna z největších záhad českého písemnictví. Byl zde objeven tzv. Rukopis zelenohorský, který tvoří dva pergamenové dvojlisty. Objevil ho v roce 1817 zámecký úředník Josef Kovář. Obsahuje báseň Libušin soud a vypráví o tom, jak kněžna rozsoudila spor bratrů Chrudoše a Šťáhlava. Dodnes se však o jeho pravosti vedou spory. Zámek ještě není veřenosti přístupný - ve více než stovce místností není žádné vybavení. Zachovala se pouze jedna stropní malba, která má zobrazovat vítěznou bitvu Jaroslava ze Šternberka proti Tatarům u Olomouci. Zámek byl letos zpřístupněn jen na dva červnové dny, kdy se sem vypravilo na 5 tisíc lidí z celé republiky. Nepomuk je i místem narození významné osobnosti - sv. Jana Nepomuckého. Ten byl roku 1729 v Římě svatořečen.

"Spolu s nepomuckými to oslavovaly celé katolické Čechy. Nekatolíci to naopak odsuzovali. Tím došlo k rozdělení národa. Sv. Jan Nepomucký je přesto českým barokním světcem, jehož sochy dodnes nacházeme nejen v naších zemích, ale po celé Evropě, zejména v Bavorsku. Narodil se kolem roku 1340 jako Jan z Pomuku v rodině rychtáře Velflína. Studoval v Praze i v italské Padově. Díky svojí píli to dotáhl až na generálního vikáře pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Král Václav IV. byl s Jenštejnem v ostrém sporu. Panovníkův hněv se nakonec svezl na arcibiskupovy podřízené. Jan z Pomuku byl zajat, mučen a nakonec zabit. Již mrtvý byl vhozen z Karlova mostu do Vltavy. Na jeho smrti se osobně podílel sám král. Říká se, že chtěl z nebohého Jana vyzvědět zpovědní tajemství, které znal coby zpovědník královny."

Nepomuk, foto: Sarka Vlasakova, CC BY 3.0 Unported

Odmítání vyzradit zpověď dovedlo krále až k nepříčetné nenávisti, když Jana osobně pálil na boku pochodní. Dnes jsou ostatky světce uloženy v chrámu sv. Víta. V samotném Nepomuku byl postaven chrám který nese Janovo jméno.

Kostel svatého Jana Nepomuckého, foto: Maťěj Baťha, CC BY-SA 3.0 Unported

"V roce 1734 přijel do Nepomuka věhlasný barokní český stavitel Kilián Ignác Dienzenhofer a na místě světcova rodného domku vystavěl k jeho slávě chrám. Mimo svatojánského kostela nakreslil ještě plán pro budovu zelenohorské pošty a děkanství. Na děkanství byl v letech 1817 až 1818 tajně přechováván rukopis zelenohorský, který byl nalezen na zámku. "

V Nepomuku žili i další slavní lidé - například v druhé polovině 18. století tu byl přechodně Jakub Jan Ryba, autor slavné mše vánoční. V 19. století pak působil na zdejším gymnáziu Josef Ondřej Liboslav Rettig, syn známé vlastenky Magdaleny Dobromily Rettigové, dalším slavným rodákem je malíř Augustin Němejc, který namaloval i oponu plzeňského divadla.