Projekt "Na vlastních nohou" má dětem z dětských domovů usnadnit vstup do života
Každý z nás jedná na úřadech, platí daně, nájem, pojištění, žádá v bance o úvěr a tak bychom mohli pokračovat. Zkrátka běžné životní situace. Nikoliv však pro děti z dětských domovů, které nejsou připravené na to, aby samostatně vstoupily do života. Jak se bude tato situace řešit, to je otázka pro Zdeňku Kuchyňovou.
Na samostatný život má připravit děti z dětských domovů projekt nazvaný Na vlastních nohou. Společně se Střediskem náhradní rodinné péče ho připravila Citibank, která na něj poskytla 1,5 milionu korun. Jedná se o pilotní projekt, který by měl dětem usnadnit vstup do života. Jak uvedla ředitelka Střediska náhradní rodinné péče Věduna Bubleová, ročně opouští dětské domovy zhruba 500 mladých lidí, kteří mnohdy nemají o praktickém životě ani zdání.
"Do té doby, kdy tam děti jsou, kdy mají svoji postýlku, svoji tetu, svoje spolužáky, svoje přátele, tak mají nějakou jistotu. Ale když si představíme, že 18letého mladého člověka vypustíte do života bez jakékoliv opory, bez zázemí, bez jistoty, tak musí řešit spoustu neuvěřitelných otázek, které vlastně sám není schopen vyřešit."
Děti tak končí v azylových domech, někdy i na ulici nebo se vrací do starých zcela nefungujících rodin, odkud byly před léty odebrány. Pořízení bydlení je pro většinu nedostupné. Dětem navíc chybí někdo blízký, komu by mohly důvěřovat. Jak se v životě orientovat by jim teď měli usnadnit studenti Bankovní akademie, kteří by - po celou dobu trvání projektu - doprovázeli skupinu dětí z dětských domovů. Těch bylo vybráno pět a z kažného z nich se účastní programu zbruba 10 dospívajících dětí.
"Bude to pět víkendových setkání rozdělených na pět problémových okruhů, které jsme zvolili. A formou hry je chceme vtahovat do určitých životních situací. Je to orientace na zdělání, potom tam máme finanční problematiku, bydlení, rodinu a všechno doprovází volný čas."
Jak dodala ředitelka Střediska náhradní rodinné péče Věduna Bubleová, děti by se měly formou hry připravit na to, co je může v samostatném životě potkat - tedy jakým způsobem žádat o zaměstnání, co je to zdravotní a sociální pojištění a podobně. Všechno bude tak, jako by opravdu vstupovali do samostatného života. Psycholog střediska Jiří Kovařík považuje projekt za unikátní tím, jak vznikal, neboť s myšlenkou širší pomoci dětem z dětských domovů přišla nikoliv nezisková organizace, ale banka. Nesmírně důležité je podle jeho názoru to, že se do projektu podařilo zařadit studenty, neboť děti v dětských domovech potřebují dostupný vzor, který by mohly následovat.
"Předpokládáme, že by se mohlo výrazně snížit to, co mnohé děti potkává po odchodech z domovů a to je případné bezdomovectví, případná kriminalita a nedivme se jim, jsou-li zvyklé na ústavní zařízení, je pro ně kriminál v podstatě opět domovem."
Jak dodal Jiří Kovařík, není to vina dětských domovů, ale celého systému. Projekt je reakcí na hodnotící zprávu o plnění Úmluvy o právech dítěte, kterou vydal Ženevský výbor OSN. Zpráva nedopadla pro Česko nejlépe. Mezi jinými se zde objevila výtka, že děti z dětských domovů tráví v ústavech značnou část svého života a je naprosto nezbytné, aby se jim při přechodu do normálního světa nabídla pomocná ruka a to je právě smysl projektu Na vlastních nohou.
