Pražské kašny a fontány
K létu patří voda a proto se dnes podíváme k vodě i my. Nebude to však voda ledajaká, ale projdeme se po pražských fontánách, kašnách i vodárnách. Slovo má Zdeňka Kuchyňová.
Kašny a fontány k Praze neodmyslitelně patří. Na konci 14. století jich bylo v hlavním městě přes čtyři stovky. Tehdy začaly vznikat i první vodárny. Jak uvedla Jiřina Chrastilová z Pražské informační služby, voda ve Vltavě se začala regulovat už za časů Karla IV. a vodárny vyrostly po obou jejích březích.
"Vznikají na březích mlýny, které ženou vodu do věží, odkud je potom samospádem rozváděna do kašen. A ty vznikaly na obou březích Vltavy. Nutno podotknout, že pro pitnou vodu sloužily ty studně v domech, zatímco z kašen se brala voda užitková."
Například Malostranská vodárenská věž napájela 57 kašen. Některé staré vodárny se dochovaly do dnešní vody a patří k zajímavým stavebním památkám. Když míjíte například vodárnu v Podolí, myslíte si, že jdete spíše kolem zdobeného domu a málokoho napadne, že je to technické zařízení. Přenesme se však o několik staletí dál. Když byly vybudovány vodovodní řady, úloha kašen se proměnila a začaly sloužit spíše k příjemnému posezení v zahradách a parcích. Renesanční kašna kdysi bývala i na Staroměstském náměstí. Nechal ji tam postavit tehdejší primátor Václav Krocín z Drahobejle na konci 16. století. Protože byla v 19. století zbořena, zbyly z ní jen části, které jsou k vidění v lapidáriu.
"Nicméně z toho 16. století máme dochovánu snad tu nejkrásnější pražskou kašnu a to je Zpívající fontána před letohrádkem královny Anny v královské zahradě. Tato fontána je naprosto mimořádná hlavně proto, že je ulita ze zvonoviny, což je materiál, který se používá pro zvony, takže zní a jak dopadá voda na tu velkou mísu v dolní části fontány, tak tam se to skutečně ozývá jako zvony. Dokonce je potřeba vlézt až pod tu mísu, aby to člověk dobře slyšel a říká se, že která dívka tam uslyší svatební zvony, že se do roka vdá."
Podle další z pověstí je hudba, kterou slyšíte, zpěvem vodní víly, kterou tvůrce fontány uvěznil v kovu. A víte, že tato jedna z nejkrásnějších fontán v zemi zpívá vlastně na dluh. Jejímu stvořiteli dlužil císař 1400 zlatých. Aby je ale nemusel vyplatit, poslal bezmocného zvonaře Jaroše do Košic odlévat děla.
Další zajímavá kašna stojí na druhém nádvoří Pražského hradu. Říká se jí Kohlova a písmeno L na kašně znamená, že pochází z doby Leopolda I., tedy ze 17. století. I třetí hradní nádvoří zdobí kašny. Jedna vznikla úpravou pozdně gotické sochy svatého Jiří, kousek od ní pak stojí kašna novodobá. Vytvořil ji architekt Plečnik a podle výzdoby se jí říká Orlí. Zajímavé kašny jsou však i v centru Prahy, například na Malém náměstí s krásnou renesanční mříží. Když je večer, má malé náměstíčko zvláštní kouzlo a není těžké si představit, jak ze dveří vybíhají hospodyňky s putnami či džbery pro vodu.
"Kousíček odtud na Mariánském náměstí je další kašna, které se říká Terezka. Je to klasicistní kašna z počátku 19. století. Představuje dívčí postavu, která personifikuje prameny vltavy. A zase se k ní váže jedna pověst. Říká se, že byla tak půvabná, že se do ní zamiloval jeden staroměstský měšťan, který jí odkázal veškerý majetek, takže se z ní stala bohatá nevěsta."
Mezi turisty je patrně nejznámější fontána Křižíkova na pražském Výstavišti. Původně vznikla jako část expozice velké jubilejní výstavy v roce 1891. 19. století přineslo neuvěřitelné množství nových technických postupů a elektřinu, a jak uvedla Jiřina Chrastilová, právě u Křižíkovy fontány se spojila moderní technika s osvětlením.
"A to všechno měl na svědomí náš český Edison František Křižík, takže proto Křižíkova fontána, která s určitými přestávkami funguje znovu. Velká péče je jí věnována od roku 1991, kdy byla připomínka jubilejní výstavy a od té doby se tam spojuje umělecká choreografie s hudbou a se světelnými efekty a to je vlastně ten důvod, proč je tak navštěvována turisty."
Křižíkova fontána je dnes světovým unikátem. Její součástí je přes 3000 trysek a barevné efekty při hudební produkci zajišťuje více než dvanáct set podvodních reflektorů. Vodní a jevišťní představení navíc může z přistavěného amfiteátru sledovat asi šest tisíc diváků.
Po pražských fontánách a kašnách bychom mohli zřejmě chodit několik dnů a ještě bychom je neobešly všechny. S první fontánou, se kterou se zřejmě návštěvníci Prahy setkají, je fontána u Muzea, v horní části Václavského náměstí. Pochází z konce 19. století a její výstavbou tak byla v podstatě završena dnešní úprava náměstí. Novodobé kašny pak zdobí nejrůznější stanice metra a to jsme ještě zapomněli na kašny a rybníčky v pražských zahradách.
"V této souvislosti je třeba asi zmínit jednu z nejnovějších pražkých fontán, která se nachází na náměstí Kinských před Justičním palácem, tam kdysi stával sovětský tank."
Jak dodala Jiřina Chrastilová z Pražské informační služby, tato fontána byla slavnostně spuštěna na podzim roku 2002. Řídí ji samostatné programy, které mají i hlídače větru. Ty se starají o to, aby se voda příliš nerozstřikovala po okolí. Míst a zákoutí, kde v Praze zurčí voda, je prostě spousta a my jsme prošli jen zlomek z nich. Do budoucna ale přibude fontána ještě jedna - Krammerova. Právě se opravuje na Smetanově nábřeží. Nad kašnou se tyčí novogotická věž, na níž bude navrácena jezdecká socha rakouského císaře Františka I.
