Ekonomika
Návrh na snížení státní podpory stavebního spoření vyvolal přirozeně dosti velký rozruch. Vždyť do tohoto systému vysoce výhodného zhodnocování úspor je už zapojeno nějakých pět miliónů občanů. Vláda odůvodňuje změnu tím, že výdaje na příspěvky rok od roku rostou. Letos by už měly činit 13 miliard korun. Jasné ovšem je, že ke změnám ve stavebním spoření by muselo vzhledem ke stavu veřejných financí dojít tak jako tak. Má to ale jeden háček. Pokud Parlament schválí vládní návrh, čekají na střadatele tvrdší podmínky od nového roku.
Návrh na snížení státní podpory stavebního spoření vyvolal přirozeně dosti velký rozruch. Vždyť do tohoto systému vysoce výhodného zhodnocování úspor je už zapojeno nějakých pět miliónů občanů. Vláda odůvodňuje změnu tím, že výdaje na příspěvky rok od roku rostou. Letos by už měly činit 13 miliard korun. Jasné ovšem je, že ke změnám ve stavebním spoření by muselo vzhledem ke stavu veřejných financí dojít tak jako tak. Má to ale jeden háček. Pokud Parlament schválí vládní návrh, čekají na střadatele tvrdší podmínky od nového roku. Do té doby je možné uzavřít smlouvu se stavební spořitelnou za současných podmínek, to jest, získat státní příspěvek v plné výši 4500 korun. Stát jako by tím vlastně říkal: pokud chceš občane vydělat na stavebním spoření co nejvíce, uzavři smlouvu do konce roku. Efekt připravovaných změn tedy může být opačný a výdaje ze státního rozpočtu se ještě zvýší. Takovou možnost připouští i Markéta Šichtařová, hlavní ekonomka Volksbank CZ.
"Skutečně se dá očekávat, že před koncem roku vypukne obrovská vlna zájmu, protože lidé budou chtít uzavřít stavební spoření na poslední chvíli za stále ještě zvýhodněných podmínek. Navíc můžeme čekat, že spořitelny využijí této vlny zájmu a budou upozorňovat lidi, že teď mají už poslední šanci uzavřít výhodné stavební spoření. Dokonce je možné i to, že stavební spořitelny umožní uzavřít smlouvu - abych tak řekla fiktivně - s tím, že reálné spoření začne až v pozdější době."
"Celý ten systém je postavený na tom, že poskytuje velká lákadla, aby se v něm vezli i lidé, kteří nefinancují své vlastní bydlení. A pokud se ta reforma přežene, tak ti, kteří stavební spoření nepotřebují k tomu, aby si zajistili bydlení, do něj prostě nevstoupí. Nebudou tímto způsobem spořit, zhodnocovat své úspory, a systém se zhroutí. Něco podobného se stalo před pár lety na Slovensku. U nás už teď stavební spořitelny protestují, že reforma spěje k podobné likvidaci systému stavebního spoření, ale já se osobně domnívám, že poněkud přehánějí. Stavební spořitelny samozřejmě mají zájem na tom, aby měly co nejvíce klientů. A mají tím víc klientů, čím větší podporu vyplácí stát. Takže stavební spořitelny se snaží svým lobbováním přimět stát k zachování co největších podpor."
Stavební spořitelny ale tvrdí, že strašáka kolapsu systému ke svému lobbování nepoužívají. Například členka představenstva Všeobecné stavební spořitelny Komerční banky Iva Fialová nepředpokládá, že by se kvůli chystaným změnám zájem o spoření snížil.
"My jsme přesvědčeni a myslím si, že mohu mluvit za všechny stavební spořitelny, že tyto změny neohrozí celý systém, který v České republice funguje už téměř deset let."
Každopádně je zřejmé, že v současné době rekordně nízkých úrokových sazeb bude stavební spoření stále jedním z nejvýhodnějších způsobů ukládání peněz. Podle Markéty Šichtařové zůstane možná dokonce nejlepší investicí.
"Stavební spoření i v nových podmínkách pravděpodobně stále bude nejvýhodnější možností ke spoření či investování v České republice. Ona totiž při investování platí taková prostá zákonitost. Pokud chceme větší výnos, tak také musíme podstoupit větší riziko. Platí to ale s jednou výjimkou. A tou výjimkou je právě stavební spoření, protože do hry vstupuje stát. Ten vyplácí klientům spořitelen příspěvky, které činí stavební spoření tak výnosné při zachování minimální míry rizika. Pokud dnes někdo spoří, tak roční výnosnost toho spoření se pohybuje kolem 14 procent, což nemá na českém finančním trhu, v bankovnictví, obdoby."
Toto lákavé číslo bude samozřejmě o dost nižší, pokud Parlament schválí vládní návrh. Na druhé straně je důležitý čistý výnos investice. Ten může se započtením úroku, který dnes nabízejí spořitelny, činit v průměru pět procent ročně A to je ve srovnání s jedním až dvěma procenty hrubého výnosu na termínovaných vkladech v bankách pořád slušný zisk. Něco jiného by samozřejmě nastalo, pokud by se na finančním trhu zvedly úrokové sazby. Pak by jiné formy úspor začaly přinášet vyšší výnosy, zatímco stavební spoření, jako uzavřený systém nikoliv. Jeho klienti by měli svázanější ruce i tím, že by na cílovou částku museli spořit šest let, místo dosavadních pěti. Lidé by tedy při investicích do stavebního spoření začali být určitě opatrnější. Místo něho by je mohlo více lákat třeba penzijní připojištění, které je rovněž se státním příspěvkem. Při vyšších úložkách navíc stát nabízí ještě daňové odečty. Nespokojené klienty stavebního spoření by s radostí přijaly také podílové fondy. Postupem času by počet těch, kteří vstoupili do stavebního spoření jen kvůli zhodnocení svých úspor, mohl skutečně klesnout natolik, že by spořitelny začaly mít potíže s tím, jak zajistit dost peněz na úvěry. Řada lidí přitom získává nárok na výhodný úvěr už za tři roky po zahájení spořícího cyklu. Lze si tedy představit, že by hodně lidí nakonec raději sáhlo po hypotéce, kterou dostanou obratem ruky, než aby po okleštění výhod dlouze stavebně spořili.
