Šperky na Pražském hradě

Šperk je všechno, co za něj považujeme. Za pravdu tomu dává současná výstava českého šperku druhé poloviny 20. století v Císařské konírně na Pražském hradě, kde mezi pěti stovkami děl nechybí například ani náhrdelník s rybí kůží, brož z mušle či "napínák na prsa". Expozici navštívila Evelina Himalová.

Šperky na Pražském hradě

Výstava "Český šperk 1950 až 2000" je první retrospektivou českého moderního šperku, která se u nás koná. Podle kurátorky Aleny Křížové, šperkařky, odborné asistentky Ústavu evropské etnografie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a autorky knihy "Proměny českého šperku na konci 20. století", vzniklé s grantovou podporou UNESCO, která se v rámci expozice také prezentuje, je postavena hlavně na zápůjčkách muzejních - především z těch největších kolekcí, nacházejících se v Moravské galerii v Brně, Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, Severočeském muzeu v Liberci, Muzeu skla a bižutérie v Jablonci nad Nisou a Muzeu Českého ráje v Turnově...

"Tyto jsou doplněny ještě několika zápůjčkami od autorů, kteří v těch muzeích nebyli zastoupeni, nebo o některé novější práce. Výstava je koncipována do oddílů, jako jsou 'Počátky šperku', 'Strukturalismus', 'Konstruktivismus', nebo 'Sochařský šperk', což je velice významný oddíl, protože ten šperk po druhé světové válce nevytvářeli jenom šperkaři a zlatníci, ale byli to také sochaři, skláři, architekti, scénografové, kteří přicházeli se zcela novými přístupy, oproštěnými od takových těch klenotnických technik; ti jsou skutečně velkým přínosem pro vývoj českého šperku. No, a pak jsou tady na výstavě i dvě taková specifika - myslím, že obzvláště tím jedním se můžeme chlubit, a to je skleněný šperk, který nám prorazil cestu do zahraničí, stejně jako skleněná plastika. Od sedmdesátých let se v zahraničí konalo několik výstav právě skleněného šperku, a i zde zastoupení autoři patřili k těm nejznámějším ve světě. Byl to jednak Svatopluk Kasalý, Laděna (Ladislava) Víznerová, Libuše Hlubučková a Jaroslav Kodejš; ten - dá se říct - patří vůbec k těm nejznámějším.

A z té mladší generace je to potom především Markéta Šílená nebo Zdeňka Laštovičková, která dnes je ředitelkou školy (Státní uměleckoprůmyslové sklářské - pozn. red.) v Železném Brodě a vychovává zase další generaci, která se tomu skleněnému šperku bude věnovat. Výstavu uzavírají takové ty novější trendy, především 'tělový šperk' a 'postmoderna', která je jejím nejveselejším vyústěním, protože jde o šperky, vždy opředené nějakým příběhem nebo vyjadřující nějakou, třeba i komickou situaci, což dříve ve šperku nebylo možné,"

řekla Radiu Praha při putování výstavou v Císařské konírně Pražského hradu šperkařka a kurátorka expozice "Český šperk 1950 až 2000" doktorka Alena Křížová.