Koalice chce uspořit 70 miliard korun
Musí se šetřit, tvrdí šéf státní pokladny Bohuslav Sobotka. V letech 2006 až 2007 hodlají šéfové vládní koalice ušetřit 70 miliard korun. Úspory se dotknou všech ministerstev, některé resorty je však pocítí víc, jako třeba ministerstvo práce a ministerstvo obrany. Více se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.
Šetřit se má například na sociálních dávkách či podpoře v nezaměstnanosti. Ministr Zdeněk Škromach však škrty v sociální oblasti pokládá za příliš drastické a chce, aby o nich jednalo vedení ČSSD. Uspořit by se mělo i ve výdajích na obranu. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky by to však nemělo ohrozit reformu armády. Česko se vůči NATO zavázalo nesnížit výdaje na obranu pod 2,2 procenta HDP. Podle Hospodářských novin však plán škrtů počítá se snížením na 1,8 až 1,9 procenta. Ještě nedávno politici hovořili o nutných úsporách ve výši 50 miliard, teď k nim přibylo dalších dvacet. Proč takový skok, to je otázka pro analytičku Markétu Šichtařovou.
"Ve skutečnosti jsou naše státní finance poměrně hodně napnuté a já se domnívám, že ta částka by mohla být klidně i větší. Protože když mluvíme pouze o menších částkách jakýchsi úspor, potom ty státní finance jsou velice napnuté v tom smyslu, že si nemůžeme dovolit třeba žádnou přírodní katastrofu a nějaké výdaje typu odstraňování povodňových škod. Já se domnívám, že by se ta částka mohla klidně ještě zvýšit."
Jak se objevilo v novinách, jsou to druhé největší úspory od dob tzv. klausových balíčků. Když by jste srovnala situaci v té době, když byly balíčky uplatněny, a současnou situaci, v čem se liší?
"Já si myslím, že tehdy za těch tzv. klausových balíčků šlo o něco úplně jiného než dnes. Tehdy měla problémy ekonomika a bylo potřeba hospodářskou politiku pozměnit tak, aby ekonomika znovu začala růst a nepotýkala se s vnitřními potížemi. Teď jde o něco úplně jiného. Naše veřejné finance nejsou v pořádku a my hlavně musíme dostat ty veřejné finance do stavu, kdy nebudou deficitní. Takže trošičku jiný je účel. Obojí ovšem spočívá v tom, že to je hodně nepopulární."
"Určitě to možné je. Otázkou je, jestli na to bude politická vůle. Ekonomicky je momentálně situace velmi příznivá pro to, abychom ze státního rozpočtu škrtali a škrtali. Naše ekonomika v současné době roste, v příštím roce by ten růst měl dosahovat kolem 4 procent, což je poměrně hodně. Naše ekonomika dokonce dlouhodobě roste o něco rychleji, než je dlouhodobý růst eurozóny nebo vůbec Evropské unie. A taková situace je samozřejmě přízvivá pro úsporná opatření. Určitě je to lepší situace než v okamžiku, kdy ekonomika má problémy a stagnuje. Myslím si, že je reálné dosáhnout na euro v roce 2010, otázkou pouze je, jestli se k tomu politici odhodlají."
Ministr financí se ve svém plánu odmítá spoléhat na rychlejší růst ekonomiky, který by mohl zvýšit daňové příjmy státu. Pokud se vládě podaří vybrat více, než očekává, chce dodatečné příjmy použít na snížení schodku. Opozice vládu kritizuje. Tvrdí, že se hovoří o ušetřených miliardách, ale nikdo neví, čeho přesně se budou úspory týkat. Navíc se bude šetřit po volbách a ve vládě už současná koalice být nemusí.
