Na brněnské výstavě známek jsou největší sběratelské rarity světa

V Brně měli tento týden sraz filatelisté ze svěch koutů světa. Vydali se na šestidenní Evropskou výstavu známek, na které je řada sběratelských rarit. Například modrý a červený Mauritius ze sbírky britské královny Alžběty II. Více se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové v rubrice České nej....

Foto: ČTK

Snad každý, kdo o poštovních známkách ví jen to, že se lepí na dopisy, slyšel o vzácném exempláři zvaném modrý Mauritius. Ten je součástí sbírky britské královny Alžběty II a zároveň s ním se v Brně představují i vůbec první známky na světě, známé jako Penny Black, které se do oběhu dostaly ve Velké Británii v roce 1840. K raritám lze počítat i známku z 1945 z japonské Hirošimy. Obálka stále vyzařuje radioaktivitu, proto je umístěna ve speciální bezpečnostní schránce. K největším expozicím patří na výstavě prezentace České pošty, uvedl ředitel Poštovního muzea Pavel Čtvrtník.

"Vystavujeme několik rarit, především první novinové známky světa - modré Merkury a jejich osmdesátiblok, který patří k legendám světové filatelie. Jsou vzácné tím, že se používaly výhradně pro vydavatele novin na vyplácení poštovného - modré pro jedny noviny, žluté pro deset, růžové pro padesát novin. Většinou, když se na ty noviny použily, tak pochopitelně je ten čtenář vyhodil, takže se jich dochovalo velmi málo."

Foto: ČTK

Velké publicitě se modrým Merkurům dostalo v roce 1970, kdy byly z muzea ukradeny. Lupiči byli ale dopadeni a rarita se vrátila na své místo. Příběh se pak dočkal knižního i filmového zpracování. K dalším zajímavým exponátům patří výtvarné předlohy prvních čs. známek Hradčan z roku 1918 z dílny známého secesního malíře Alfonse Muchy. Výstava představuje i výrobu známek.

"Návštěvníci výstavy se mohou seznámit s postupy tisku poštovních známek v provedení ocelotisku z plochých desek, což je vícebarevná ruční výroba, která je ve světě unikátní, protože Česká republika je snad jedinou zemí na světě, kde se ocelotiskem z plochých desek část nákladu tiskne."

Jedním z klenotů čs. filatelie je také devítiblok známek s přetiskem Pošta československá 1919, jehož hodnotu znalci odhadují na pět milionů korun. Jsou z doby, kdy novému čs. státu ještě scházely vlastní známky a využíval rakousko - uherské. Známky získaly na ceně, protože na nich není úplné označení Maďarská královská pošta, ale pouze Maďarská pošta. Tato cennost je součástí sbírky Ludvíka Pytlíčka ze Semil, který má jednu z nejlepších sbírek čs. známek. Naše známky získávají na světových soutěžích mnohá ocenění - například i za nejkrásnější známku světa. V Poštovním muzeu jsou miliony kusů známek a jak uvedl jeho ředitel Pavel Čtvrtník, muzeum patří k nejlepším.

"Máme rozsáhlou historickou expozici dějin pošty na území českého státu za posledních 500 let ve Vyšším Brodě na Šumavě v historickém objektu cisterciáckého kláštera. Myslím si, že naše muzeum patří bohatostí a kvalitou sbírek mezi pět nejvýznamnějších poštovních muzeí světa."