V sobotu přiletí z Mongolska, v pondělí jdou do školy. Česky neumí ani slovo
Česká Lípa chce pomoct s češtinou a integrací stovkám dělníků, kteří pracují v místních podnicích, a také jejich dětem. Do projektu, na který radnice žádá dotaci, se zapojilo sedm škol a dalších organizací.
"Rodiče sem přicházejí za prací a nemusí umět náš jazyk. Ve školce se snažíme, aby děti, než půjdou do školy, tu češtinu trošku zvládaly."
Používáte služeb tlumočníka?
"Je tady jedna paní, která tu žije už mnoho let, ale nezvládá ten nápor škol, školek. Pomáhá moc, ale není to v jejich silách. Když chtějí rodiče přivést dítě do školky k zápisu nebo během roku, tak si přivedou tlumočníka, ale nikdy více už ho nevidíme."
V českolipských školách a školkách se vzdělává 360 dětí, které mají problém s češtinou, dodává starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO). Žije tu zhruba 2500 cizinců.
"Největší počet z nich tvoří Mongolové, ale máme tu i Vietnamce, Ukrajince a další národnosti. Tím, jak je ta komunita čím dál větší, tak se stává, že se uzavírá do sebe a nemá chuť hovořit česky mezi našimi dětmi. Školy tlumočníky využívají, ale zřejmě si umíte představit, kolik je na trhu tlumočníků z mongolštiny do češtiny. Tlumočení musíme hledat, ale je to velice nesnadné."
Do školy musí hned, naučit se jazyk nemají šanci
Děti cizinců mají povinnost po příjezdu do naší země chodit do školy. Zákon bohužel nemyslí na to, aby dal těmto dětem čas se náš jazyk naučit. Zbytečně tak vznikají nepříjemné situace mezi cizinci a majoritní společností, uvádí ředitelka školky Alexandra Rybářová:
"Oni neznají naše svátky, naše tradice nebo si neumí přečíst, že jedeme na výlet. Ale to pořád není takový problém, jako když voláte, že dítě má horečku, leží tam, a oni nevědí, co po nich chcete."
Ve školce se dá dítě zabavit nějakou hrou, jak se to ale řeší na základní škole?
"Je to problém. Například v sobotu přiletí dvanáctileté dítě z Mongolska a v pondělí musí nastoupit na povinné vzdělávání do základní školy. Je vytržené ze známého světa, od prarodičů, přijde mezi cizí kolektiv, cizí tradice. Podle osnov by mělo umět český jazyk, ve dvanácti letech jeden světový jazyk a do budoucna další světový jazyk. Ty děti by se ale měly hlavně vzdělávat v češtině a když tak mít jeden světový jazyk, ale nenavalovat jim další a další věci. Je to opravdu svízelné."Starostka České Lípy Jitka Volfová je ve sněmovně v pracovní skupině, kde se tato problematika často řeší. Podobné problémy mají totiž i další oblasti, jako třeba Plzeň nebo Pardubice. Nový projekt by měl s integrací pomoci.
"Projekt by měl stát 1,8 miliónů korun. Pokud se vše podaří, tak by město mohlo získat až 90 procent uznatelných nákladů. Hlavní aktivitou bude především výuka českého jazyka v době vyučování. Jsou to i týdenní kurzy češtiny a také přípravný kurz českého jazyka před vstupem dítěte do první třídy. V projektu se myslí i na vzdělávání pedagogů, využití překladatelských služeb pro tlumočení mezi rodiči a školou, nebo uspořádání kulturních akcí, na kterých by měla majoritní společnost možnost poznat historii a kulturu Mongolů. V plánu je i pořádání výletů po okolí nebo sportovní aktivity," uvedla starostka Jitka Volfová (ANO).