Při představení Rusáci? jsme poprvé vedli dialog, říká ředitel divadla Archa
Sovětská vojska zůstala po okupaci v roce 1968 téměř 23 let. Okupace pořád zatěžuje česko - ruské vztahy. Divadlo Archa uvádí v premiéře inscenaci Rusáci?. Vznikla formou dialogu mezi českými a ruskými umělci žijícími v Praze.
Jak vnímají mladí Rusové v Česku svou minulost, jak je vnímají Češi a jak oni vnímají je? Režisérka Jana Svobodová uvedla, že když se mluví o minulosti, rok 1968 nelze opominout. "To se nedá vygumovat. Pořád to máme za krkem, i mladí lidé to mají v historické paměti, od rodičů."
Česko - ruské vztahy jsou nepochybně zatíženy negativním dědictvím minulosti. To vidí a vědí i mladí Rusové, jako Roman Zotov Mikšin.
"Proto se do představení dostal i rok 1968, zdroj negativního vztahu. Ta nejčerstvější rána, která dosud ještě bolí, ale je třeba se o tom bavit. Tím se hodně vyřeší."
Nakolik se tato historická zátěž projevuje v mezilidských vztazích? Setkala se třeba mladá studentka Marina Sokol s nějakými projevy antipatie k Rusům?"Já ne, protože ne každý u mě slyší přízvuk. Ale moje máma má s češtinou problémy, tak ta se s tím setkala. Ale většinou jsou to lidé, se kterými se neznáme. Třeba protivná prodavačka, která měla třeba špatný den. Ale když nás lidé znají, tak se to odbourává strašně rychle. Stačí se chovat hezky. To platí o každém člověku, když se k někomu chováte hezky, tak je pak pro něj těžké být na oplátku hnusný. Dokonce bych řekla, že Češi mají občas pocit, že vztah k Rusům, je horší, než doopravdy je. Pokud je nějaká negace k Rusku, tak je to většinou v těch případech, když člověk žádného Rusa nezná, a soudí ne Rusy, ale Rusko."
Jaký máte pocit, když víte, že každoročně přichází 21. srpen, a česká média se zaplní články na toto téma. Co to ve vás vyvolává?
"Rozumím tomu, že to byl šok. Ale mám pocit, že se o tom mluví tolik, že už toho mám plné uši. Co jsem také slyšela, tak hodně lidí říká, že pro ně to byla zrada, že měli dřív blízký vztah k Rusům."
Změnila práce na představení pohled zúčastněných Čechů a Rusů na sebe navzájem?
"Naučilo mě to nad celou situací víc uvažovat. Já přijela do Česka jako malá, byly mi tři roky, Rusko si vůbec nepamatuji. Občas jsem se setkávala s tou ostražitostí, že jsem Ruska, ale nikdy to netrvalo dlouho. Ale teď mě to donutilo nad tím víc uvažovat, začala jsem se víc dívat, jak ostatní lidé mohou tu situaci vnímat."A jak představení změnilo pohled na Rusy u ředitele divadla Ondřeje Hraba?
"Já jsem z generace, která okupací v roce 1968 byla velmi ovlivněna. Mě bylo 16 let. Sice jsem se ještě stačil dostat na vysokou školu, ale už jsem nemohl studovat, co jsem chtěl. Nedostal jsem se do zaměstnání, které jsem chtěl dělat. Můj život tím byl nesmírně ovlivněn. Taky to bylo poprvé, kdy jsme vedli dialog, a to bylo strašně důležité."