Česko nebude mít takzvanou finanční ústavu proti nadměrnému zadlužování, poslanci předlohu neschválili. Nenašlo se potřebných 120 hlasů.
Česko nebude mít takzvanou finanční ústavu proti zadlužování - zákon neprošel Sněmovnou
Foto: graur razvan ionut, FreeDigitalPhotos.net
Česko nebude mít takzvanou finanční ústavu proti nadměrnému zadlužování, poslanci předlohu neschválili. Nenašlo se potřebných 120 hlasů. Opatření proti zadlužování tak budou jen v běžném zákoně. Opoziční ODS prosadila změnu, aby ve finanční ústavě byly i konkrétní parametry. S tím ale nesouhlasila vládní ČSSD, podle které má být ústavní zákon obecný. ČSSD proto nakonec normu nepodpořila. Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ji za to kritizuje:
"Mrzí mě, že ČSSD hlasuje proti. Přitom se ráda chlubí výsledky vlády z hlediska veřejných rozpočtů, což je hlavně zásluha ministerstva financí. Zadlužení, ten poměr, je jeden z nejlepších v Evropě: 39 procent vůči hrubému domácímu produktu (HDP) veřejných rozpočtů. A je tam navrhovaná brzda 55 procent, pak nechápu, proč to nepodpořili."
Andrej Babiš, foto: ČT24
Při překročení hranice pro zadlužení bude muset vláda podle normy předložit návrhy státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů tak, aby vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Vyrovnané by měly být rozpočty zdravotních pojišťoven. Jako vyrovnané nebo přebytkové by své rozpočty musely sestavovat i obce a kraje.
Vláda podepsala investiční smlouvu se společností GE
Foto: ČTK
Nabídne 500 nových pracovních míst a vyrobí až 400 leteckých motorů ročně. Řeč je o nové továrně, která už za pár let vyroste v Česku. Investiční smlouvu s americkou firmou General Electric Aviation podepsala vláda. Podle Ministretsva průmyslu a obchodu se Česká republika díky ní stane jedním z pěti států světa, které letecké motory vyrábějí a zároveň je vyvážejí. Dřív, než sjedou první motory z výrobní linky, chce americká společnost do své továrny investovat minimálně 50 milionů eur, v přepočtu necelou jednu a půl miliardu korun. Dalšími téměř 10ti miliardami by firma ráda podpořila vývoj nového motoru ve svých evropských závodech. Podle generálního ředitele společnosti Czech Invest, Karla Kučery je pro Česko nová továrna General electric velkým úspěchem.
Poškozené bankovky vymění každá pobočka banky
Foto: archiv ČNB
Děravé nebo třeba popsané bankovky si lidé můžou vyměnit v jakékoliv bance. Doteď to bylo možné jen v České národní bance. Ta má ale pobočky pouze na čtyřech místech republiky.
Změnu přináší novela zákona o oběhu bankovek a mincí. Upřesňuje, co je běžné a co už nestandardní poškození, říká mluvčí České národní banky Marek Zeman:
Marek Zeman, foto: archiv ČNB
"Pokud se bude jednat o běžně poškozenou bankovku, to znamená natrženou, přetrženou, která je složená ze dvou částí a je jasné, že ty dvě části patří k sobě, nebo je popsaná a pomalovaná například od dětí, tak tyto tipy běžně poškozených bankovek klientům vymění jakákoliv komerční banka, aniž by museli být jejími klienty."
Výměna je bezplatná. Banka ji navíc udělá na počkání. Pokud jsou ale peníze ohořelé, obarvené nebo rozdělené na více než dvě části - jde o takzvané nestandardní poškození. Takové peníze už musí projít šetřením centrální banky. Jen loni Česká národní banka stáhla z oběhu 82 milionů kusů poškozených nebo opotřebených bankovek, které pak zlikvidovala.
Intervence České národní banky pomáhají v exportu polovině strojírenských firem
Foto: Olga Štrejbarová, archiv Českého rozhlasu
Víc než polovině (konkrétně 52%) strojírenských firem v Česku pomáhá oslabení koruny Českou národní bankou ke zvýšení exportu. Vyplývá to z průzkumu analytické firmy CEEC Research, která oslovila zhruba 100 ředitelů tuzemských strojírenských firem. Intervence centrální banky oceňují hlavně velké společnosti s minimálním ročním obratem 250 milionů korun.
Českému strojírenství by se letos mělo dařit. Strojaři odhadují, že meziročně vzroste o 3,8 procenta. V příštím roce se růst mírně zpomalí. Porostou taky tržby, a to v průměru o 4,6 procenta.
Pavel Bělobrádek, foto: archiv Úřadu vlády
Největším problémem je podle strojařů nedostatek pracovní síly. Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka z KDU-ČSL je to mimo jiné kvůli decentralizaci českého školského systému:
"Půlka průmyslníků řekne: z těchto vysokých škol je ani neberu k přijímacím pohovorům. Zajímají mě tyto dvě fakulty, jinak se s nimi nebavím. Nedávejte je na vysoké školy, dejte mi je rovnou, já si je vyučím sám. Zaplatím si to sám, protože stejně za ně platím zdravotní, sociální a ještě učitele té instituce. To je nesmírně špatná vizitka."
Bělobrádek upozornil taky na rozdíl mezi jednotlivými kraji, co se týče úrovně středního odborného školství. Podle něj jsou problémy se studiem technických oborů i v jiných evropských zemích.
Výroba nových aut je rekordní
Foto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
Výroba aut je v Česku rekordní. Jen od začátku roku do konce září sjel z výrobních linek bezmála jeden milion nových vozů. Informuje o tom Sdružení automobilového průmyslu. Za úspěchem stojí hlavně větší poptávka - a to nejen z řad domácích zákazníků, ale hlavně těch zahraničních. Auta vyrobená na české půdě totiž míří hlavně na trh západní Evropy - do Německa, Francie a taky Velké Británie.
Výroba rostla u všech domácích producentů. Tradičně nejlépe si vedla Škoda Auto, dařilo se ale i kolínskému podniku TPCA nebo nošovické automobilce Hyundai. Čísla za prvních devět měsíců naznačují, že nový rekord padne právě letos. Podle odhadů Sdružení firmy vyrobí přes jeden milion tři sta tisíc vozů.
Důležitou roli při výběru hraje značka. Až třetina lidí ji uvádí jako nejdůležitější faktor při volbě nového auta. Pak také výbava, dodává za společnost EY Petr Knap:
Foto: Ondřej Jánoška, archiv Českého rozhlasu
"Nový automobil si pořídil zhruba každý čtvrtý řidič. Pořád silně převažuje preference nákupu automobilu z úspor, to je skoro 60% respondentů. V tom jsme anomálie proti západní Evropě a Americe. A 40 % volí různé formy splácení. Zejména teď roste forma nákupu na leasing."
Za ideální místo pro nákup volí většina klasickou prodejnu, a to i s testovací jízdou. Nákup přes internet využívají jen dvě procenta dotazovaných. Nejčastějšími zájemci o koupi auta jsou pak mladí lidé ve věku 20 až 29 let. Spíš než nový vůz volí ten ojetý z autobazaru.
Podíl Čechů, kteří neplatí včas dluhy, je nejnižší od roku 2011
Foto: David Playford, Free Images
Schopnost Čechů splácet své závazky se dále mírně zlepšuje. Ke konci září mělo dluhy po splatnosti 7,67 procenta dospělých obyvatel země, což je nejméně od roku 2011. ČTK o tom informovalo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o klientech s potížemi se splácením závazků. Spotřebitelé splácí lépe své závazky po splatnosti díky lepší ekonomické situaci.
Přestože počet osob s aktivním dluhem po splatnosti klesá, stále dluží členským společnostem sdružení téměř 700.000 občanů ČR částku přesahující 50 miliard Kč. Největší dluh po splatnosti mají občané v Moravskoslezském, Středočeském a Ústeckém kraji.
Pěstitelé ovoce dostanou kvůli neúrodě od státu přes 130 milionů korun
Foto: Kristýna Maková, archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
Letošní úroda ovoce je výrazně nižší než loni, a to nejen v Česku. Jarní mrazy totiž postihly velkou část střední Evropy. Největší škody hlásí Rakousko a Slovensko. Čeští pěstitelé teď můžou žádat o státní podporu. Stát mezi ně přerozdělí přes 130 milionů korun. Už teď je jasné, že státní peníze na úhradu škod stačit nebudou. Škody z mrazů totiž ovocnáři vyčíslili na zhruba 400 milionů korun.
Pro některé pěstitele může být letošní rok i likvidační. Alespoň z části jim mají pomoct právě peníze od státu, říká mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková:
"Na peníze mají nárok pěstitelé, kteří kvůli mimořádně nepříznivému počasí ztratili víc než 50 % svých obvyklých tržeb, jakých dosahovali v posledních třech letech."
Foto: Eva Dvořáková, archiv Českého rozhlasu
O peníze můžou farmáři žádat od konce listopadu do začátku prosince. Vůbec nejhorší byla sklizeň meruněk a broskví. Běžně totiž pěstitelé sklízejí tisíce tun ovoce, letos to byly jen stovky. Může za to právě několikadenní mráz na konci dubna, který zničil velkou část úrody. Ztráty sčítají i vinaři. Lokální mrazy se nevyhnuly ani hruškám a jablkům. Sklizeň sice končí až v listopadu - ovocnáři ale už teď odhadují až čtvrtinový pokles v porovnání s loňským rokem. Výrazného zdražení se ale podle předsedy ovocnářské unie Martina Ludvíka bát nemusíme:
Martin Ludvík, foto: Šárka Ševčíková, archiv Českého rozhlasu
"Čeští ovocnáři již nemají vliv na cenotvorbu, nezáleží, jakou mají úrodu. O úrovni cen rozhodne úroda v hlavních ovocnářských zemích jako je Polsko, Itálie a Španělsko. A tady to vypadá, že ta úroda tam bude víceméně normální."
Do Česka se během roku dováží až padesát procent ovoce sklizeného v zahraničí.
