Policejní specialista pro práci v sociálně vyloučených lokalitách: praxe, empatie, komunikace

V Česku od roku 2014 působí 40 specialistů pro práci v sociálně vyloučených lokalitách. Pracují hlavně s romskou menšinou a měli by přispět ke zklidnění situace v ghettech i k lepšímu soužití s okolím. Jak se jim to daří a jak projekt probíhá? Právě to bude tématem dnešního pořadu Panorama.

Policejni specialisté v Karviné, foto: ČT24

Zmíněným specialistou se nemohl stát každý policista, práce má své specifické předpoklady, říká manažer projektu Václav Vlček: "Předpokladem je určitá délka praxe, zkušenost, ale mimo jiné i zájem o tu práci. Bez něj se totiž ta práce dělat nedá. Ona je opravdu trošku odlišná, je taková mírně "nepolicejní", takže při výběru byla otázka motivace stěžejní."Ředitel krajského ředitelství Moravskoslezského kraje Tomáš Kužel k tomu doplňuje:

Tomáš Kužel, foto: ČT

"Není to o represi, je to hlavně o prevenci. Je to o komunikaci, ten člověk musí mít ve své povaze určité prvky empatie. Musí umět jednat s lidmi a být připraven i na zklamání při práci s těmi skupinami, když se třeba snaží něco vytvořit, někam něco posunout, a ono se to ne vždy na první pokus podaří. Musíme těmto policistkám a policistům dát i více prostoru na vytvoření důvěry. Důvěra se hledá mezi lidmi hrozně dlouho a velmi lehce se ztrácí."

Specialistů je v dnešní době 40, 5 žen, 35 mužů, a do roka by mělo přibýt dalších 20 ve dvou krajích. 4 specialisté jsou Romové, což má své výhody, ale i úskalí. Popisuje je Petr Torák, který už několik let úspěšně působí na podobné pozici ve Velké Británii.

Petr Torák, foto: ČT

"Já jsem, jako policista romského původu, měl zpočátku potíže ze všech stran. Z vlastní komunity, kde někteří, hlavně ti zapojení do organizované trestné činnosti mi začali vyhrožovat a chtěli mě i zabít. Měl jsem i potíže ze strany většinové společnosti, kde převládal názor, že policie a Romové jsou dva různé póly, které nejdou dohromady. Jak je to možné, že Rom je policista. A zezačátku byli i jedinci přímo v policii, kteří se mnou měli problém. Ani ne s aspektem, že jsem Rom, ale spíše cizinec. Ale v Británii je to opravdu nastavené tak, že se to netoleruje a žádné problémy tam už nemám."

Naopak, za své zásluhy byl Petr Torák vyznamenán Řádem britského impéria a dnes pomáhá se zaváděním romských specialistů svým českým kolegům.

Počty specialistů by měly narůstat

Specialisté působí ve čtyřech krajích - Olomouckém, Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském. Pilotní projekt, který nyní končí, byl z velké části financován z Norských fondů. Policie si nechala vypracovat i sociologický výzkum, jehož otázky se dotýkaly vztahů mezi policií a Romy. Jeho výsledky představil Martin Hrinko, ředitel ředitelství služby pořádkové policie policejního prezidia:

Policejni specialisté v Karviné, foto: ČT24

"V rámci celé české společnosti má policie stále vzrůstající důvěru občanů v policii, která se dnes pohybuje přes 60 procent. Pokud vezmeme jenom vyjádření Romů, tak jsme sice na nižší úrovni, na 42,3 procent. To znamená, že důvěra je nižší, není ale zanedbatelná, na naše poměry je velmi vysoká."

Pozitivní je také to, že každý 4. Rom zná svého policistu a ví, na koho se v případě potřeby obrátit a většina zavedení policejního specialisty vítá. Romové ale uvedli i negativa styku s policií, přes 50 procent z dotázaných si myslí, že policisté mají vůči nim předsudky. Zlepšit pohled Romů na policii by měli právě zmínění specialisté, kteří mezi nimi budou působit ještě minimálně dalších pět let.