Princ se žlutou hvězdou Petr Ginz

Když 1. února 2003 havaroval americký raketoplán Columbia, rozlétla se do celého světa fotografie židovského chlapce, jehož kresbu vezl první izraelský kosmonaut na palubě. Byla to kresba Petra Ginze z pražského Těšnova. Zachytil na něm, jak asi vypadá Země z Měsíce. Když zemřel v plynové komoře, nebylo mu ani 17 let. Teď o něm vyšla knížka Princ se žlutou hvězdou.

František Tichý (hraje na kytaru) se svými studenty, foto: Zdeňka Kuchyňová

Jejím autorem je ředitel Přírodního gymnázia v Praze František Tichý:

"Petr Ginz měl dobrodružného ducha, byl to spisovatel, výtvarník, skvělý organizátor. Zároveň to byl kluk, který měl úžasný smysl pro humor. Zajímal jsem se o spoustu věcí, psal jsem si s jeho sestrou. Moje profese je biologie a chemie a nikdy mě nenapadlo, že bych napsal historickou knížku, a je to tady."

Kniha představuje Petrův životní příběh prostřednictvím vyprávění těch, kteří ho znali. Výrazně přispěla právě Petrova sestra Chava Pressburger.

Petr Ginz, repro z knihy Princ se žlutou hvězdou

"Když jsem dělal projekt o Terezíně, o holocaustu, tak jsme Petrovi nechali udělat stolpersteine, což je takový památný kamínek zmizelých, a tam se musí vyžádat souhlas žijících příbuzných. Ze sdružení nás informovali o Petrově sestře Chavě, která je pro mě stejně jako Petr Ginz, legendou. Říkal jsem si, ta žije daleko v Izraeli. Najednou mi přišel email od paní, které bylo tehdy 80 let a zajímala se o naši školu, i to to, že jsme stolpersteine nechali udělat. Napsali jsme si několik desítek emailů, kde jsme se dozvídali zajímavé věci, které v existujících životopisech a webových stránkách nebyly. Týkaly se její rodiny, poslala nám spoustu textů. V Izraeli je velice známá výtvarnice, je citlivá, otevřená. Nejsilnější zážitek pro mě byl, když jsme se asi před rokem setkali v Praze a ona mi řekla, že mě považují za člena jejich rodiny."

Princ se žlutou hvězdou se nemusí jen číst, dá se i dlouho prohlížet.

Foto: GEUM

"My jsme získali zdarma od Jad vašem v Izraeli práva na obrázky, které ještě v Česku nikdy nebyly publikované, protože Chava se přimluvila. Dostali jsme fotky od Židovského muzea, co se týče časopisu Vedem, tak nám vyšel vstříc Památník Terezín. Najdete tam rodinné fotografie, včetně těch, které ještě nebyly nikdy publikované, které Chava našla, protože ji inspiroval můj text. Je tu spousta příběhů, také nikde nevyprávěla. Najdete tam citáty jeho textů, textů jeho kamarádů."

Podle tehdejších protižidovských zákonů musely být děti ze smíšených manželství umístěny do ghetta již ve 14 letech. To byl i případ Petra, syna Oty Ginze významného esperantisty a Marie, která nebyla židovského původu. Svůj první román Návštěva z pravěku napsal Petr Ginz už ve třinácti letech. Kromě češtiny používal i esperanto. Princ se žlutou hvězdou nabízí i Petrovy básně, mnohé z nich jsou i zhudebněné. Například student David Kubec ji pojal netradičně:

"Tradiční báseň to rozhodně není, já si myslím, že kdyby Petr Ginz žil v této době, tak by to klidně napsal jako rap."

Autor knihy František Tichý představil zhudebněné básně Petra Ginze i při křtu jeho knihy se svými studenty. A o Petrovi říká:

"On to nevzdal, ať ta situace byla jakákoliv, pořád viděl nějaké východisko. Takže pro mě vyznívá velmi optimisticky, i když je ten příběh velice smutný a je to takové memento. Mnohem víc je to výzva: buďte jako on, využijte každou vteřinu života, jak jsme tady zpívali, rejpej do všeho, nic nenech stát, musíš se o každou píď teď prát, prostě uchopit ten život za pačesy."