Analytik: České kraje mohou zasáhnout do evropské politiky
Česká republika má 14 krajů. Svá zastoupení mají i v Bruselu, tedy v sídle mnoha institucí Evropské unie. Snaží se tam na Českou republiku upozorňovat a zviditelňovat ji, cílem je i propagovat tradiční regionální pochoutky. Regiony se začaly o svoji pozici v sídle sjednocené Evropy prát v 80. a 90. letech, dnes ale musí i česká zastoupení čelit rozpočtovým škrtům.
"České regiony - a nejen české - se stávají součástí evropského systému vládnutí. Souvisí to s tím, že se proměňuje role národních států a regiony se stávají významnými aktéry evropské politiky. Prospěšnost (krajů v Bruselu) v zásadě záleží na tom, jak se regiony dokáží v evropském prostředí uplatnit. Abychom to nezužovali na otázky solidarity a na přerozdělování peněz, samozřejmě Evropská unie nabízí platformu pro prezentaci regionů, pro osvojování určitého know-how, sdílení zkušeností a podobně. Ta plejáda je velmi široká a v zásadě záleží na každém z těch regionů, do jaké míry dokáže příležitosti využít."
Jak podle vás regiony využívají příležitosti? Je to dostatečné, nebo jsou ještě někde nějaké mezery a možnosti se zlepšit?
"Jak v čem a jak které. Některé toho dokáží toho využívat významně, samozřejmě specifickou tady hrají velká města. Praha vyčnívá v poměrech České republiky, protože je to nepřehlédnutelná evropská metropole, kulturní a ekonomická. Té to přináší významné benefity. Vidíme ale ze zkušenosti, že například Jihomoravský kraj se v Bruselu prezentuje velmi úspěšně."
Jaké možnosti mají české regiony, co se týče lobbingu? Lobbují na evropské úrovni, jaké nástroje využívají pro lobbing? Setkávají se třeba s jednotlivými evropskými politiky?
"Regiony se tak říkajíc vlámaly do institucionálního designu EU tím, že byl zřízen Výbor regionů. Oni mají vlastně i svoji instituci a právě z toho důvodu, že ty regiony reprezentují veřejnou moc, tak mají samozřejmě snazší přístup do institucí Evropské unie, než ostatní lobbisté, kteří lobbují za jiné zájmové skupiny, ne za představitele veřejné moci."
Česká republika je už 10 let členem Evropské unie. Jaké období bylo pro české regiony v EU nejlepší či nejúspěšnější?
"Některé regiony se rozkoukávají v evropském prostředí. Na jednu stranu mají zvýhodněné postavení, jak už jsem říkal, na druhou stranu evropské prostředí je náročné, čili zviditelňovat se, komunikovat v tom širším kontextu není úplně jednoduché. Zdá se, že evropské předsednictví - které nedopadlo příliš úspěšně na centrální rovině - se podařilo významně zužitkovat na evropské regionální rovině. Na druhou stranu je třeba říci, v souvislosti s ekonomickou 2008 a dále dochází k významnému škrtání veřejných rozpočtů a to dost citelně zasáhlo právě zástupce regionů - nejen českých, ale i ostatních. Mnohé reprezentační kanceláře jsou buď významně redukovány, nebo dokonce rušeny."
"Chceme prezentovat kraj ne jako turistickou destinaci, ale jako subjekt, který je schopen zúčastnit se těch evropských odborných debat. Takže my se snažíme vystupovat na konferencích, některé odborné konference jsme třeba i sami pořádali k aktuálním evropským tématům, snažíme se být aktivní ve Výboru regionů, to znamená aby nás ty subjekty - jako poslanci v Evropském parlamentu nebo Evropské komisi - brali vážně. Snažíme se vystupovat spíše odborně, než že bychom pořádali prezentace kraje jako turistického regionu."
S jakými konkrétními odbornými tématy vystupujete?
"Náš kraj má specifickou polohu. Jednak jsme velmi malý kraj, v porovnání s evropskými regiony i v porovnání s českými kraji. Snažíme se prezentovat témata, ve kterých máme zkušenosti, což je například přeshraniční spolupráce. Kraj je členem euroregionu Nisa, byli jsme první euroregion ve střední a východní Evropě. Takže třeba témata přeshraniční spolupráce a dotace, které jdou na podporu této spolupráce jsou témata, kterým se věnujeme a ke kterým jsme pořádali i odborné konference. "
Jaké další akce mimo odborných konferencí pořádáte? Jsou akce určeny pro politickou reprezentaci, nebo i pro veřejnost, která do Bruselu zavítá?
"Dříve jsme se účastnili i obecných prezentačních akcí České republiky, jako byla česká Streetparty a Český ples. Nicméně tam ta přidaná hodnota pro kraje není myslím až tak významná. To, co se setkalo s větším ohlasem, byly saské vánoční trhy - s naším partnerským regionem se Saskem a Dolním Slezskem. Setkalo se to s obrovským ohlasem a lidi přes rok se nás ptali, kdy už zase budou trhy a jestli můžou přijít. My jsme tam pozvali naše tradiční sklářské firmy, kde si lidé mohli slepit figurky, třeba z Preciosy, nebo si zkusit brousit sklo. To byly takové akce, které se zapsaly do bruselské veřejnosti asi nejlépe."
"Největší ohlas měl koncert Europery, což je symfonický orchestr, který je složen z nejlepších žáků hudebních škol z Libereckého kraje, sousedního Saska a Dolního Slezska. Během českého předsednictví jsme měli takovou celodenní konferenci právě k přeshraniční spolupráci, jako konkrétní příklad jsme měli večer tento koncert v Královské konzervatoři, kde bylo přes 500 lidí a i ta evropská myšlenka tam byla nádherně na tom vidět."
Co se chystá do budoucna? Můžete vypíchnout jednu nebo dvě akce, které chystáte do budoucna, od kterých si slibujete větší ohlas?
"Chceme navázat na tradici vánočních trhů, protože to se osvědčilo. Chceme zorganizovat konferenci Fondu solidarity, který se nyní reformuje a který by měl být během pár měsíců schválený. Pravidla jsou pro nás velmi důležitá, jako pro kraj, který je často postihován povodněmi. Chceme pozvat do našeho kraje nějaké výjezdní zasedání, třeba komise ve Výboru regionů, což je něco jako komise v našem parlamentu. Odborné komise zasedají jednou za rok mimo Brusel a taková akce u nás ještě nebyla od toho summitu regionů, který tady pořádala Praha během našeho předsednictví. Takže i takto bychom se chtěli prezentovat - přímo lidi v Bruselu vezmeme k nám, do našeho kraje."
"Je to velmi těžké zhodnotit. Naše kraje jsou velmi malé, zastoupení jsou velmi skromná. Když to srovnám se "skromným" saským zastoupením, kde jsem byl na nějaké stáži, když jsme zřizovali naší kancelář před nějakým osmi nebo devíti lety, tak tam každé ministerstvo vysílá svého pracovníka na jednu danou oblast. U nás jsou kanceláře o jednom, o dvou lidech, kromě hlavního města Prahy. Tam mají těch lidí víc. Výborně je známá Praha, ta se pravidelně prezentuje i kulturními akcemi, má obrovské výstavní prostory. Z českých krajů - jak který. Naposledy během českého předsednictví se nám podařilo tzv. Dny českých regionů, což byla obrovská prezentační akce. Bylo tam asi 20 až 30 kulturních doprovodných akcí. Tenkrát nám kolegové říkali a záviděli, že ani velké státy během svých předsednictví něco takového nezorganizovaly. Když kraje táhnou za jeden provaz, tak jsou vidět. Ale samotný kraj jako takový, to se přiznám, že mám často obavy, že nějaká sóloakce často zapadne."
Jak probíhá komunikace mezi jednotlivými kraji v Bruselu?
"Komunikace v poslední době trošku polevila, není to tak intenzivní jako během našeho předsednictví. Nicméně lidé o sobě vědí a komunikují spolu."
Do jaké míry reprezentace v Bruselu financuje samotný kraj a do jaké míry stát? Odkud jdou prostředky?
"Prostředky jdou výhradně z krajského rozpočtu. Stát na krajská zastoupení nijak nepřispívá. To musí kraje a kraje si musí zvážit, jestli ta noha strčená do dveří Bruselu má pro kraj nějakou hodnotu a jestli tolik a tolik tisíc už je málo nebo hodně. Samozřejmě vždy je třeba zvažovat přínosy a náklady."
