Poplatky za znečišťování ovzduší asi zůstanou

Firmy, které znečišťují ovzduší, se poplatků pravděpodobně nezbaví. Senátoři totiž odmítli návrh poslanců, kteří chtěli platby do deseti let úplně zrušit. To v regionech, kde se lidé dusí smogem, vyvolalo vlnu nevole. Horní komora se naopak přiklonila na stranu ministra životního prostředí a rozhodla, že by se poplatky zvyšovat měly.

Znečištěné ovzduší na Ostravsku|Foto: František Tichý, Český rozhlas

Manažeři velkých firem ale upozorňují, že už teď investují obrovské sumy peněz do lepších technologií. Podniky navíc nevylučují, že pokud politici poplatky zachovají, promítne se to do vyšších cen za teplo a energie. Podle ředitelky ostravského sdružení Čisté nebe Markéty Ubíkové by ale firmy tuto povinnost mít měly.

"Tady jsou neustále překračovány hodnoty prachu, takže by měly platit za to, co vypouští. Je to základní princip ekologické evropské politiky. Znečišťovatel platí."

Senát o poplatcích za znečištění jednal čtyři hodiny. Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) není senátní verze pro český průmysl likvidační. Navíc může nastavit parametry, které mohou pomoci kvalitě ovzduší v ČR. Velcí znečišťovatelé by měli za emise prachu platit 4200 korun za tunu a to do roku 2016. Pak budou poplatky dál růst až do roku 2021. Šéf senátorů ČSSD Petr Vícha přivítal, že senátoři rozhodnutí poslanců, kteří chtěli poplatky zrušit, změnili.

Tomáš Chalupa

"My jsme poplatky zachovali v mírném zvýšení, ale zavedli jsme tam motivační koeficienty. To znamená, že ten, kdo bude plnit ještě lépe, než ukládá limit, tak bude platit méně. A o to nám jde. Ne o výběr poplatků, ale o to, aby bylo co nejčistší ovzduší."

Výnosy z poplatků by se podle Senátu měly rozdělit mezi Státní fond životního prostředí, kraje a podporu rozvoje sítě měřících stranic Českého hydrometeorologického ústavu. Senát navíc doporučil, aby od poplatků byly osvobozeny firmy, pokud by na nich měly zaplatit méně než 50.000 korun. To kritizovala neparlamentní Strana zelených, podle níž senátoři navrhují od placení osvobodit některé důležité znečišťovatele, například uhelnou elektrárnu Prunéřov. Také Jan Freidinger z hnutí Greenpeace říká, že je návrh ke znečišťovatelům pořád hodně mírný.

"Když jsou dnes koncentrace překročeny osm krát a naším cílem je dostat se na nulu, je třeba přijmout nějaké radikálnější řešení. Navíc ty látky unikají do ovzduší a je jasné, že ten, kdo škodliviny vypouští, by měl platit za to, že to vypouští, aby to nějakým způsobem vykompenzoval."

Jan Freidinger, foto: Greenpeace

Snižování poplatků naopak hájili zástupci senátního hospodářského výboru. Podle Svazu průmyslu a dopravy a Svazu chemického průmyslu jsou poplatky přežité a neefektivní a jejich cílem není zlepšit kvalitu ovzduší, ale zvýšit příjmy Státního fondu životního prostředí. Díky obrovským investicím do ekologických opatření snížil průmysl emise pevných částic o polovinu, zatímco emise vypouštěné lokálními topeništi vzrostly třikrát. S poplatky nesouhlasí ani ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

"My s těmi poplatky za znečišťování ovzduší nesouhlasíme z principu proto, že dopadají jenom na ty velké zdroje. To znamená teplárny a tím paradoxně na ty občany, kteří vypouštějí méně emisí ze svého tepla, kteří se chovají rozumně. Tak ti za emise v ceně tepla platí, zatímco ti, kteří pálí leccos, ale ve svém rodinném domku, tak za své emise neplatí."

Teď je na řadě Poslanecká sněmovna. Buď bude moci schválit senátní verzi zákona, nebo trvat na zrušení poplatků za znečištění ovzduší.