Z Velehradu na Hostýn a Radhošť
Římskokatolická církev chce návštěvníkům více otevřít své památky, které jsou často přístupné pouze o nedělích a bohoslužbách. Církevní turistika u nás na rozdíl od západní Evropy není často využívána. Přitom má Česko obrovský potenciál. Je tu řada krásných poutních míst jako třeba Velehrad, Svatý Hostýn nebo Provodov. Církevní turistika dominovala i brněnskému veletrhu Regiontour,
Zlínský kraj se jako první zapojil i do mezinárodní organizace Cammini d' Europa, která propaguje poutní stezky. Díky ní se tak kraj může prezentovat i v publikacích a na internetových stránkách, kam by se jinak nedostal. Chce se zaměřit zejména na poutní místo Velehrad, místo kde před 1150 lety zahájili svou misi věrozvěstové Cyril a Metoděj, uvedl Zdeněk Urbanovský z Centrály cestovního ruchu Východní Moravy.
"Velehrad je bezesporu nejvýznamnějším poutním místem východní Moravy. Je to místo, které je spojováno i s bývalým sídelním městem Velké Moravy Veligradem a je to místo, která má velice zajímavý duchovní rozměr. Je tam například pochován kardinál Špidlík, který si Velehrad zamiloval. Je tam jeho mramorová hrobka. Když mluvíme o poutních místech, musíme zmínit i 'maják Moravy' Svatý Hostýn. To je kopec s výškou 735 metrů a na jeho vrcholu bazilika, která už má titul bazilika minor. Je to poutní místo se vším všudy, včetně dvou křížových cest. Stará cesta byla doplněna křížovou cestou, kterou navrhl a zrealizoval slovenský architekt Jurkovič. To je architekt, který navrhl například lázně Luhačovice. Svatý Hostýn jako poutní místo má i své restaurace, své poutní domy."
"Dnes na vrcholu Radhoště stojí kaple, která je zasvěcena Cyrilu a Metodějovi a sochy těchto dvou světců jsou před kaplí postaveny. Na Radhošť se dělá každý rok cyrilometodějská pouť. Je to natolik krásný kopec, že tam chodí lidé sami od sebe. Pak máme velmi zajímavé a pro spoustu i místních takové dojímavé místo, které se jmenuje Provodov. V Provodově je poutní kostel v lese, dva kilometry za obcí. Je postaven u pramene zázračné vody a zvláštností je, že na oltáři je motiv Panny Marie, která kojí Ježíška. Myslím, že to je zcela ojedinělý motiv. V ČR takový nenajdete."
Církevní turistika v Česku není výlučně orientovaná na lidi, kteří jsou nějak nábožensky organizováni. Je kombinovaná s dalšími zajímavými cíly, ale i s gastronomií a relaxací.
"Například Svatý Hostýn navštíví ročně půl miliónu lidí a troufám si říct, že z toho polovina jsou ti, kteří ve statistice nejsou v kolonce věřící. Na Svatý Hostýn chodí spousta turistů, které tam láká právě to, že je to místo, které poskytuje pocit uvolněnosti, bezpečí, je tam krásný rozhled do krajiny, je to východisko turistických tras. Třeba v USA po církevních památkách a za tímto typem turistiky chodí jen věřící, u nás to tak není."
"Když lidé cestují po Jantarové stezce, tak se chtějí i dobře pobavit a najíst, proto jsme vytvořili produkty s ukázkou folkloru, lokální gastronomie, s poznáváním historie, s návštěvami hradů, zámků, ale také s poznáváním církevních památek, které na trase leží. Jednou z památek, která je pod ochranou UNESCO je třeba kroměřížský arcibiskupský zámek. To je sídlo biskupů a má také charakter církevní památky, byť to není kostel."
Cesty zaměřené na církevní památky připravuje i Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava. Vytvořila program Cesta za obnovenou spiritualitou jihomoravských klášterů a poutních míst. Cílem je představení života současných nebo nově obnovených komunit, uvedla Zuzana Vojtová.
Kroky turistů mohou vést i do opatství augustiniánů v Brně s expozicí připomínající osobnost opata augustiniánů Johanna Mendela, nadšeného přírodovědce a objevitele zákonů dědičnosti. Do programu přibude i monastir Sv. Gorazda v Hrubé Vrbce na Horňácku, který byl vybudován teprve před dvaceti lety a je zasvěcen sv. Gorazdovi II., obnoviteli pravoslaví v českých zemích. Dokončeno bylo i vyznačení trasy Svatojakubské stezky spojující Brno, Mikulov a Dolní Rakousko. Jižní Morava se tak připojila k celoevropské síti těchto poutních a turistických tras.
"Nově vytvořená Svatojakubská cesta na Jižní Moravě vede po značkách Klubu českých turistů, v Brně začíná na okraji města. Celkově je na jižní Moravě vedeno 180 km tras, které vedou poutníky do Santiaga de Compostela ze všech stran jižní Moravy. Můžete vyrazit například z oblasti Moravského Krasu, z Bučovic, Brna nebo Ivančic. Významným počinem při značení trasy na jižní Moravě, je i umělecky ztvárněný mobiliář s motivy mušle, která je symbolem pouti k hrobu svatého Jakuba v Santiagu de Compostela."
Cesta symbolizuje misijní cestu sv. Jakuba před dvěma tisíci lety z Jeruzaléma na Pyrenejský poloostrov. Svatý Jakub se stal patronem poutníků a v Evropě je bezpočet variant Svatojakubských cest spojujících kostely zasvěcených svatému Jakubovi i místa duchovního charakteru.
