Způsob na notorické neplatiče

Není vyloučeno, že by i notoričtí neplatiči z řad nezaměstnaných mohli přijít o část sociálních dávek. Návrh příslušné legislativní úpravy, která by umožnila radnicím jejich část nevyplácet už je v Poslanecké sněmovně, kde vyvolal dlouhou a vášnivou debatu mezi zastánci názoru, že povinnost hradit poplatky za služby musí platit pro všechny, a ochránci lidských práv.

Ivana Řápková

Se zabavováním sociálních dávek přišla už radnice v Chomutově v době, kdy byla Ivana Řápková primátorkou. Lidem, kteří dlužili na nájemném, tam exekutor po vyplacení dávek peníze zabavil. Proti postupu města se tehdy postavil ombudsman i někdejší vládní zmocněnec pro lidská práva a prošetřoval ho i ministr spravedlnosti kvůli podezření z porušení Ústavy. Nynější poslankyně ODS Ivana Řápková a její stranická kolegyně Lenka Kohoutová předložily ve sněmovně novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Novela má umožnit exekuci na jednu ze sociálních dávek - příspěvek na živobytí. Lidem by podle předlohy zůstalo po srážkách existenční minimum, které nyní činí 2020 korun. Obce by pak odebrané peníze použily na úhradu dlužných částek, vysvětlila poslankyně Řápková:

"Kromě tohoto výkonu, této exekuce, ještě bude umožněno dlužníkům, aby si dobrovolně mohli sjednat splátkové kalendáře. Pokud je možno, aby dávka podléhala výkonu rozhodnutí, není důvod, aby dlužník nemohl plnit dobrovolně, což dnes zákon zakazuje."

Monika Šimůnková

Autorky si od novely slibují zlepšení vymáhání pokut nebo povinných místních poplatků od chronických neplatičů. Navíc se podle nich zvýší motivace těchto lidí řešit svou životní situaci.

Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové musí každý své dluhy splácet, ale uvalení exekuce na dávku může způsobit častější trestnou činnost dlužníků:

"Tato dávka je vyplácená osobám, které se nacházejí v tíživé sociální situaci, aby tuto situaci mohli s pomocí dávky snáze překonat a zapojit se zpět do běžného života. Pokud se sníží až na úroveň existenčního minima, domnívám se, že to tyto osoby srazí ještě blíže k sociálnímu dnu. Mnohé z nich to de facto bude nutit získávat si prostředky na obživu i jiným, možná často i nelegálním způsobem."

Jiří Pospíšil

Podle Moniky Šimůnkové by se spíše než exekuce na dávku měl více využívat tzv. institut zvláštního příjemce dávky.

Vláda poslala návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi do Poslanecké sněmovny před několika týdny s neutrálním stanoviskem, i když si podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila stanovila tři podmínky pro případné přijetí tohoto návrhu sněmovnou:

"Pokud by tato právní úprava měla být schválena, pak je nutné dlužníkovi garantovat existenční minimum. Za druhé, pokud dlužník má například děti, vůči kterým má vyživovací povinnost, pak je třeba vyřešit vztah, aby se tyto děti neocitly pod hranicí existenčních možností. A třetí podmínkou, kterou si vláda stanovila, je to, aby exekutor nejprve postihoval jiný majetek dlužníka."

Norma se nelíbí opozici i některým koaličním poslancům. Například místopředseda ústavněprávního výboru Stanislav Křeček z ČSSD považuje navrhované postihy za příliš tvrdé:

"To jsou extrémní návrhy, které tu situaci nevyřeší, které nevyplývají z toho, v čem ten problém skutečně je. Jenom se jim omezuje další příjem financí a žene je to do dalších pastí, do dalších problémů, které oni, nebudou-li mít peníze, budou řešit jiným způsobem. Budou se podílet na trestné činnosti, a ta situace se jenom vrátí."

Podle druhé z autorek návrhu novely, občanské demokratky Lenky Kohoutové, byla přes odpor opozičních, ale i koaličních poslanců diskuse věcná:

"Je faktem, že nejvíce se ozývali bývalí primátoři a starostové, které tato problematika tíží. Koneckonců se svaz měst a obcí k této situaci, k tomuto problému, k této novele vyjádřil. Máme teď zřejmě pět týdnů na další diskusi a přesvědčování kolegů. Domnívám se, že bychom mohly v tomto ohledu s kolegyní Řápkovou i pro své kolegy zajistit třeba odborný seminář na toto téma."