Na zámku Radim můžete ochutnat i jídlo z černé kuchyně

Zámek Radim najdete v okrese Kolín a může být příkladem, jak se novým majitelům podařilo vdechnout historické památce nový život. Díky protipožární reformě Marie Terezie, která nechala vše, co bylo dřevěné zakrýt, se na stropech zdejšího zámku dochovaly unikátní 400 let staré malby. Pamatují tady i na děti, které se mohou převléknout za krále či princeznu a na turisty tu čekají i pochoutky z černé kuchyně.

Zámek Radim, foto: autorka

Přestože byl zámek Radim postavený už v roce 1610, tedy ještě před třicetiletou válkou, mnoho lidí o něm neslyšelo. Jeho noví majitelé ho zpřístupnili nedávno. Zámek je postaven ve velmi zajímavém stylu - saské renesance.

"To byl výrazně protestantský stavební styl. Stavitelé zámku Zárubové z Hustýřan byli protestanté a tímto stavební stylem se k víře hlásili. Dnes tento styl naleznete hlavně v severních Čechách, nejznámější je asi Benešov nad Ploučnicí. Památek tohoto typu je v Čechách poměrně málo, proto se k saské renesanci hrdě hlásíme. Zámek navíc nikdy nevyhořel. Tohle palácové křídlo tu stojí už 400 let bez výraznějších změn."

Vpravo průvodce Petr Bárta, foto: autorka

Středověký byl i oděv našeho průvodce Petra Bárty. Jak uvedl, uvnitř na návštěvníky čekají unikátní malované stropy, které se dochovaly v původním stavu. Zámek a jeho hlavní palácová část nikdy nebyla ani výrazně přestavěna a to Radim dělá výjimečným. Mezi jeho majitele patřily slavné rody. Nejdéle zde byli Lichtenštejnové. Od těch koupil zámek doktor Jaroslav Bukovský, osobní lékař rodiny prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. O zámek se pak staral jeho syn, který z něj udělal reprezentativní sídlo. Velký zlom nastal v roce 1950, kdy byla na zámek uvalena státní správa. Bývalá majitelka měla být vystěhována, ale tehdy se za paní Bukovskou postavili lidé z Radimi a směla zůstat. Zbytek zámku se proměnil na kanceláře, oddací síň a několik bytů. Radim se Bukovským opět vrátil v restituci a ti ho v roce 2005 prodali současným majitelům manželům Dotlačilovým, kteří se pustili do náročné rekonstrukce. Veškerý nábytek a mobiliář je novým majitelem dokupován.

Foto: autorka

"Ani jeden kus nábytku není kopie. Všechno jsou to pozdně renesanční nebo raně barokní věci. Popřípadě, když to není z období 17. století, tak jsou to novorenesanční věci ze století 19., což je příklad našeho příborníku. Ale není tu ani jeden kus nábytku, který by byl kopií."

Na zámku turistům ukazují tři prohlídkové trasy - první z nich představuje renesanční interiéry šlechty. V ložnicích jsou zajímavé kousky - například postel datovaná do roku 1634, a také zajímavosti z hygieny, docela raritní kousky. Třeba celoměděná vana gondolového typu ze 17. století.

Foto: autorka

"Byl tady pán z Muzea lázeňství a byl velice překvapený. Říkal: 'to je fakt 17. století? My máme dvě vany z 19. století a to si myslíme, co nemáme'. Opravdu je to raritní kus. Tyto vany se začaly vyrábět v Anglii. Na kontinent do Francie si tuhle vanu jako první přivezla Anna Rakouská, manželka Ludvíka XIII. Tato vana není ani předělávaná, jen špunt je z 19. století a to, že se dochovala je zázrak a to, že jsme ji získali, ještě větší."

V místnosti s historickou postelí a vanou můžete dokonce přenocovat. Ovšem bez koupání v tomto unikátu. Ale příliš dlouho vyspávat nemůžete, protože už v deset ráno přichází první prohlídka. Další zajímavostí zámku je barokní francouzský astrologický globus. K souhvězdí tu jsou domalovaná znamení zvěrokruhu. Ale to není všechno.

"Nejzajímavějším exponátem je etážová skříň norimberského typu. Je to národní kulturní památka. Je to věc, na kterou jsme tu pyšní. Je to začátek 17. století. Skříň je vlastně sestava: sokl, pak jsou dvě velké truhly a spodní zásuvkový díl. Na sobě to leží, není to nijak spojované, dodneška ještě fungují na skříni i zámky."

Foto: autorka

Majitelé zámku v roce 2010 otevřeli nový okruh - přibližují život čeládky, zámecké stráže i tehdejší zámecké vězení.

"Tady návštěvníkům ukazujeme hlavně atmosféru, zázemí zámku, co vše muselo fungovat, aby byl šlechtic nahoře v pokojích spokojen. Je tu třeba strážnice. My tu máme zbraně opravdu tak, jak se historicky dávaly do bojové pozice."

Na zámku byly dvě kuchyně - bílá a černá. V bílé se dělaly takové jemnější práce, třeba cukrářské výrobky. Ale my už se dostáváme ke kuchyni černé a zdálky už slyšíme hlasy a náš průvodce zdraví kuchaře.

"Víme o tom, že v tomto prostoru černá kuchyně vždy byla. Základem bylo otevřené ohniště. Vařit se tu mohlo třeba tak, že se uhlíky shrábly pod trojnožku, na ni se dal kastrol a už se vařilo. Je tu i pec na chleba."

Foto: autorka

Šéfkuchař už nabízel chlebové šištičky obalené v cukru. A jak se v nadsázce vyjádřil Petr Bárta, je to pocta, neboť pán dovolil i cukr. Když jsou na zámku noční prohlídky, tak se končí právě v černé kuchyni a hosté dostanou ochutnat. Protože Petr Bárta hraje divadlo, často tu účinkují jeho kolegové. Na zámku se tak konají speciální prohlídky s živými obrazy z historie zámku. Například Selská rebelie na panství Radim v roce 1775. Občas turisty překvapí i další zajímavosti.

"Když vyrážím na trasu, nevím, co se bude dít. Občas přijde bílá paní, pak někam vlezete a na klekátku se někdo modlí, ve vězení řve vězeň. Úžasná scénka byla, když pan majitel dělal vzbouřeného sedláka. To budeme muset někdy zopakovat."

Na zámku Radim myslí i na děti. Otevřeli pro ně okruh, který umožní jim i jejich rodičům obléct si historický kostým, usednout na trůn a navštívit i tajnou komnatu. Zámek obklopuje i zajímavý park, na jeho regeneraci se majitelé zámku chystají příští sezónu.