Z krajanského tisku
Vídeňské svobodné listy informují o publikaci, věnované vídeňským Čechům v letech 1948-1952. Je psaná německy a autor Peter Hallama jí dal titul Zwischen Volksfront und Blockbildung: Die Wiener Tschechen und die KSC 1948-1952.
Kniha se týká období, které bylo pro Čechy ve Vídni komplikované a jehož následky jsou zde patrné dodnes, pokračují Vídeňské svobodné listy. Výchozím bodem knihy je únor 1948 a převzetí moci komunisty v Československu. Následující léta byla v české menšině ve Vídni poznačena politickými konflikty, osobním haněním a hádkami, které vedly k vytvoření dvou proti sobě stojících bloků. Autor podle článku podává obsáhlý vhled do dějin vídeňských Čechů, které mimo to staví do širokého kontextu tím, že osvětluje činnost Československa a jeho komunistické strany v jejich působení přes hranice. V této knize je s důrazem na rozsáhlé zkoumání archivů v Česku i Rakousku poprvé vědecky zpracována začínající „studená válka“ mezi Čechy ve Vídni, poznamenávají Vídeňské svobodné listy, které z knihy také přinášejí krátkou ukázku.
Bulletin Československého ústavu zahraničního informuje o dopise ze Sýrie, který dokumentuje činnost tamních krajanů i jejich potřebu kontaktu s vlastí a také to, jak šíří českou kulturu ve světě. Dopis, doplněný fotografiemi, poslala Československému ústavu zahraničnímu předsedkyně krajanského spolku v Lattakii Jiřina Kaylová. Píše například, jak se její vnučky u příležitosti mezinárodního dne tance zúčastnily představení v Novém divadle v Lattakii, kde jejich tanec na českou písničku Červený šátečku měl u publika velký úspěch, stejně jako kroje, které paní Kaylová vlastnoručně šila a vyšívala asi jeden a půl roku.
Jednota se vrací k zářijovému pražskému setkání Čechů žijících v zahraničí, kdy se v Národním muzeu v Praze konala konference na téma Krajané a kultura i čtvrtý mezinárodní krajanský festival, o čemž jsme vás v našem vysílání již tehdy aktuálně podrobně informovali. „Byli jsme tam také a měli jsme radost z toho, že jsme si z konference a festivalu jako krajanská komunita odnesli dohromady tři ocenění“, píše týdeník chorvatských Čechů a festival charakterizuje jako událost nabitou emocemi.
Bulletin Československého ústavu zahraničního informuje o dopise ze Sýrie, který dokumentuje činnost tamních krajanů i jejich potřebu kontaktu s vlastí a také to, jak šíří českou kulturu ve světě. Dopis, doplněný fotografiemi, poslala Československému ústavu zahraničnímu předsedkyně krajanského spolku v Lattakii Jiřina Kaylová. Píše například, jak se její vnučky u příležitosti mezinárodního dne tance zúčastnily představení v Novém divadle v Lattakii, kde jejich tanec na českou písničku Červený šátečku měl u publika velký úspěch, stejně jako kroje, které paní Kaylová vlastnoručně šila a vyšívala asi jeden a půl roku.
Jednota se vrací k zářijovému pražskému setkání Čechů žijících v zahraničí, kdy se v Národním muzeu v Praze konala konference na téma Krajané a kultura i čtvrtý mezinárodní krajanský festival, o čemž jsme vás v našem vysílání již tehdy aktuálně podrobně informovali. „Byli jsme tam také a měli jsme radost z toho, že jsme si z konference a festivalu jako krajanská komunita odnesli dohromady tři ocenění“, píše týdeník chorvatských Čechů a festival charakterizuje jako událost nabitou emocemi.