Novinky v evropském rodinném právu

V právní rubrice se opět vracíme k tématice rodinného práva. V dnešním díle se na ní zaměříme z hlediska evropského kontextu. Hostem bude odbornice na danou problematiku Lenka Pavlová.

Jsou nějaké novinky v evropském rodinném právu?

"Zcela jistě, že jsou. Mezi nejžhavější novinky z hlediska blížící se závaznosti, tj. skutečného právního života těchto právních norem jejich závazností a aplikovatelností v praxi patří dva právní předpisy. Jedná se o nařízení ujednocující kolizní normy v oblasti soudní příslušnosti a příslušného práva a dále uznávání a výkon a spolupráci států při úpravě a vymáhání výživného, které pro potřeby EU specifikuje závazky přijaté na zasedání Haagské konference o mezinárodním právu soukromém v prosinci 2007.

Nařízení Rady (ES) č. 4/ 2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a spolupráci ve věcech vyživovacích povinností které vstoupí v účinnost v roce 2011 a nahradí v oblasti pohledávek na výživné stávající právní úpravu danou nařízením Brusel I. Tento předpis je provázen s jinou mezinárodní smlouvou celosvětového dopadu tzv. Protokolem o právu použitelném na vyživovací povinnosti z roku 2007, který spolu s Haagská úmluvou o vymáhání výživného k dětem a dalších druhů vyživovacích povinností z téhož roku tvoří základ nové právní úpravy v oblasti výživné.

Nejpozději od 18.6.2011 vstoupí pro členské země EU Protokol o právu použitelném na vyživovací povinnosti (2007). Pro ostatní členské země Haagské konference nebyl vstup v účinnost stejně jako u Haagské úmluvy z roku 2007 ještě stanoven.

Dále se jedná o směrnici č. 2008/52/ES. Cílem směrnice je ve smyslu článku 1, bod 1 usnadnit přístup k alternativnímu řešení sporů a podporovat smírné řešení sporů podporou využívání mediace a zabezpečením vyváženého vztahu mezi mediací a soudním řízením, přičemž ve smyslu článku 1, bod 2 se směrnice vztahuje pouze na přeshraniční spory v občanských a obchodních věcech s výjimkou sporů týkajících se práv a povinností, o kterých nemohou strany podle rozhodného práva rozhodovat samy. Nevztahuje se zejména na daňové, celní či správní věci ani na odpovědnost státu za jednání a opominutí při výkonu státní moci (acta iure imperii).

V článku 12 s označením Provedení se stanoví členským státům povinnosti ohledně implementace směrnice. Členským státům se ukládá uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 21. května 2011 a neprodleně o nich uvědomit Komisi. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Implementační předpisy přijaté členskými státy, s výjimkou Dánska, na které se směrnice dle článku 1, bod 3 nevztahuje, musí obsahovat odkaz na směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Ilustrační foto: archiv Radia Praha

Implementační lhůta členským státům uplyne 21. května 2011. Ve většině, resp. ve všech členských státech s výjimkou České republiky existuje zákonná právní úprava mediace pro vnitrostátní spory a většina států již právní instituty vyplývající z této směrnice do národního práva začlenila, např. Slovenská republika přijala novelu zákona o mediaci v letošním roce, i když nelze tvrdit, že zrovna šťastně. V České republice prozatím chybí nejen vnitrostátní úprava v oblasti netrestní mediace, ale není zatím ani jasné, jakým směrem se bude ubírat začlenění této směrnice do národního práva, a nejlépe tak, aby se tak stalo do května příštího roku. Zdali to bude v podobě nového zákona platného pro vnitrostátní i přeshraniční spory nebo jen pro spory přeshraniční či zdali to budou nová ustanovení začleněná do stávajícího zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním se můžeme jen dohadovat. Skutečnost se dozvíme s určitostí až příští rok. V každém případě povinnost sdělit potřebné údaje a splnit prvořadou informační povinnost měly členské státy již v letošním roce.

Legislativní aktivita komunitárních orgánů v oblasti justiční spolupráce ve věcech občanských, kam rodinné právo patří je stále velmi vysoká, o čemž svědčí rozsah otázek, kterými se Rada a jí jmenované odborné komise zabývají. Jedná se především o tyto významné návrhy, které očekávají na schválení. Jedná se o předpisy, které svými dopady, v případě, že budou schváleny ovlivní zásadním způsobem rodinné právo v prostoru Evropské unie. Těmito předpisy jsou dlouho připravovaná a široce diskutované návrhy níže uvedených nařízení.

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení ( ES ) č. 2201/2003 ohledně příslušnosti a určení rozhodného práva ve věcech manželských, tzv. Řím III.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a veřejných listin ve věcech dědictví a o vytvoření evropského dědického osvědčení, který byl předložen po letech přípravných prací dne 14.10.2009."

---

Ilustrační foto

V případ jakéhokoliv dotazu, týkajícího se nejen českého právního řádu, ale i mezinárodní problematiky nás neváhejte kontaktovat na mailové adrese:[email protected].

Děkujeme.