Velký pátek se zatím státním svátkem v Česku nestal

Velký pátek, den kdy si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista, je v řadě zemí dnem pracovního volna. V České republice to zatím neplatí. Novela zákona, která to měla změnit, Senátem prošla. Poslanci se jí ale do voleb už asi zabývat nebudou. O tom, že by mohl být Velký pátek státním svátkem, se hovoří už několik let.

Podle synodního seniora Českobratrské církve evangelické Joela Rumla je Velký pátek den, kdy se odehrál velký příběh lidstva.

"Ježíš umřel na kříži a je to vyvrcholení pašijí - příběhů, které zvolna přecházejí do neděle Vzkříšení. Je to den, kdy se na kříži odehrává velký příběh lidstva, protože se tam řeší vina člověka."

K návrhu, aby se stal Velký pátek státním svátkem, se sněmovna nestaví jednotně. Podle předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky by dnem pracovního klidu být měl, i když si myslí, že je třeba státními svátky šetřit.

"Byť je naše společnost velmi sekularizovaná, tak k našim civilizačním hodnotám patří křesťanství a tento den by mohl být právem zahrnut mezi státní svátky, to znamená dny klidu."

Cyril Svoboda

Plnou podporu má senátní návrh u křesťanských demokratů, což potvrdil předseda strany Cyril Svoboda.

"Nikomu neuškodí alespoň jednou za rok se trochu postit a zamyslet se nad sebou. Pokud jde o Velký pátek, tak je to svátek, který by se měl popsat. Stejně jako by se v zákoně nemělo mluvit o Prvním svátku vánočním a Druhém svátku vánočním, ale o Božím hodu a sv. Štěpánu, zkrátka se mají vracet původní křesťanská označení těchto dnů. Tomu odporuje především levice a mě se to zdá jako ubohé."

Proč jsou proti sociální demokraté vysvětlil jejich předseda Jiří Paroubek.

"Velký pátek je věc věřících. Samozřejmě pro mě osobně jako věřícího člověka to má význam. Ale myslím si, že většina české veřejnosti je ateistická, tak možná, že bychom ji do těchto svých věcí neměli tolik tahat."

Soňa Paukrtová

Někteří poslanci se obávají, že by nový státní svátek měl dopad na ekonomiku země. Předsedkyně senátního klubu TOP09 Soňa Paukrtová si však myslí, že lidé tento den práci stejně moc nedají.

"Rozhodně nepracují se stoprocentním nasazením a ať už jsem křesťan nebo ne, tak Velký pátek slouží mimo jiné k tomu, aby se člověk zamyslel nad současnou situací, nad svým životem. Čili já si myslím, že Velký pátek, když bude státním svátkem, tak to rozhodně nepotopí české hospodářství a myslím si, že by to byla všestranně prospěšná záležitost."

Velký pátek uznává jako den pracovního klidu přibližně 40 zemí. Mezi nimi je kromě sousedního Slovenska například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo nebo Velká Británie. V Rakousku mají nárok na den volna pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté.