Strany v nesnázích

Dvě české parlamentní strany v současnosti řeší nemalé vnitřní problémy. Zelení se vzpamatovávají z těžké porážky v nedávných volbách do Evropského parlamentu, lidovci čelí odchodu některých zákonodárců a dalších členů do nové strany, kterou zakládá dnes již exlidovecký exministr financí Miroslav Kalousek.

Ondřej Liška (vlevo) a Martin Bursík, foto: ČTK

Donedávna vládní Strana zelených přišla kvůli volebnímu propadáku o předsedu Martina Bursíka, který na svůj post rezignoval poté, co se k jeho straně otočili voliči zády. Jeho krok následovala i místopředsedkyně zelených Kateřina Jacques, a tak se dočasného vedení této nejmenší parlamentní strany ujal její první místopředseda Ondřej Liška. Ten se do budoucnosti dívá optimisticky a nepřipouští si, že by Strana zelených měla skončit v propadlišti dějin:

"Rozhodně ne. Strana zelených naopak tímto velkorysým krokem bývalého předsedy Martina Bursíka získává vlastně prostor pro to, aby korigovala, aby si znovu uvědomila, na jakém místě stojí, z čeho vychází, a co nejlépe se připravila na volby podzimní. Já si myslím, že to krok unáhlený nebyl, myslím, že přišel adekvátně, přiměřenou váhou. Soudím, že voliči už po těch dvaceti letech frustrace neočekávají, že by vedoucí politické osobnosti dokázaly jednat takto rychle, ale přitom s rozvahou a takto konsekventně. Já myslím, že to jeho rozhodnutí nemá v polistopadové historii moc obdoby a zdaleka to neznamená, že Martin Bursík z politiky. Naopak, zůstane v ní přítomný, ale třeba jiným způsobem. My si velmi dobře uvědomujeme, že se nám nepodařilo ani přes nevídanou podporu veřejně činných osobností Straně zelených, počínaje Václavem Havlem. Olgou Sommerovou, Břetislavem Rychlíkem, Karlem Schwarzenbergem, získat podporu, kterou jsme očekávali. A samozřejmě nám to připomíná jeden důležitý fakt, že se nám zřejmě nepodařilo promlouvat srozumitelnou řečí k veřejnosti a nezískali jsme odpovídající podporu. My se to pokusíme rozhodně změnit."

Ondřej Liška, foto: ČTK

Ondřej Liška také v České televizi připustil, že by mohli v podzimních předčasných parlamentních volbách kandidovat s menšími uskupeními prosazujícími "zelenou" politiku:

"Velmi se to nabízí, protože ty propadlé voličské hlasy dosahují téměř 20 procent a rozhodně je to obrovská škoda. Ukazuje to, že na politické mapě České republiky je doposud bílé místo, které se nepodařilo zaplnit ani zeleným. Mým cílem, mou ambicí je v těch čtyřech a půl měsících přivést k volbám a k podpoře Strany zelených nejenom voliče z roku 2006, ale vlastně všechny, kdo se cítí současnou politikou neosloveni a kteří hledají alternativu. Tou bychom se chtěli stát my."

Stejné ambice ale mají i jiné strany, KDU-ČSL nevyjímaje. Zejména poté, co její řady opustilo, a zřejmě ještě opustí, někteří členové. Jsme tedy svědky rozpadu nejstarší, nepřetržitě působící politické strany v Česku? Pavel Severa, poslanec a dnes už bývalý předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, si to nemyslí:

Miroslav Kalousek (vlevo) a Pavel Severa, foto: ČTK

"Já jsem přesvědčen, že nejsme svědky žádného rozpadu strany, jsme pouze svědky toho, že někteří z nás si myslí, že strana jde jiným směrem a nemohou se toho účastnit, a proto dávají prostor těm, kteří v tuto chvíli jsou legitimně zvoleni na posledním sjezdu. Já myslím, že to je v pořádku, nebudeme si šlapat navzájem po štěstí. Mně se neodcházelo z KDU-ČSL vůbec lehce po těch letech, zažil jsem tam spoustu věcí a nebylo to lehké rozhodnutí, nicméně my jsme si prožili poslední období, ve kterých jsme se nemohli shodnout na tom, kam strana má směřovat. Zvítězil proud, který vidí směřování více doleva. Já si myslím, že není možné prodlužovat neustálé dohadování, každý něchť prosazuje svoje názory svobodně. Ten problém je tady už dlouhodobě a vyvrcholil sjezdem ve Vsetíně, kde bylo zvoleno takové vedení, že tam nejsou zastoupeny názorové proudy. Je to vedení jednolité a má teď šanci dokázat, jestli ta filozofie a ta jejich představa je správná. My jsme to nechtěli narušovat, a proto odcházíme a dáváme prostor k tomu, aby mohli realizovat svoje představy."

Nově zvolený předseda lidovců Cyril Svoboda přijímá odchody špičkových členů své strany se zdánlivým klidem, ale kritickými slovy také nešetří:

Cyril Svoboda, foto: ČTK

"Já jsem nerad, když někdo zradí vlastní stranu, opouští ji a pohrdá svými členy. Když za nějakou stranu kandiduji a když mi tito lidé svěří důvěru, kvůli tomu se stanu i poslancem, popřípadě senátorem, náměstkem, a potom řeknu, že odcházím, ale funkci si nechám, poslaneckou, senátorskou nebo náměstkovskou, tak to vidím jako taktizování nebo hledání vlastního prospěchu."

Karel Schwarzenberg (vpředu) a Miroslav Kalousek, foto: ČTK

Lidé, kteří opustili řady lidovců, ale nejen oni, minulý týden oficiálně oznámili založení nové strany TOP 09, jejímž lídrem je bývalý ministr zahraničí nominovaný zelenými Karel Schwarzenberg:

"Máme během let vydobytý nějaký politický kapitál, který teď vlastně vsadíme do hazardu, o kterém nevíme, jak dojede."

TOP 09 chce zajmou místo někde mezi občanskými demokraty a politickým středem. Chce kandidovat v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny samostatně nebo v koalici s jiným subjektem. Spolupráci nabídla hnutí Starostové a nezávislí. Má TOP 09 šanci být po říjnových volbách parlamentní stranou? Politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci se v České televizi vyjádřil takto:

"Pokud ta strana chce uspět, musí mít skutečně širší podporu, a to nejen Starostů a nezávislých, ale i dalších uskupení. Především musí najít téma, a to téma musí být velmi silné, aby přitáhlo minimálně těch 5 procent voličů. My jsme svědky toho, že posiluje ČSSD, posiluje ODS, obě dohromady mají dnes více než tři čtvrtiny mandátů v Poslanecké sněmovně. To nikdy předtím nebylo. Propadlých hlasů je 6 procent, v předchozích volbách bylo 11, 12 procent, a tak dále. Takže je to nutnost objevit nějaké silné téma, za kterým by ta strana mohla stát a s kterým by mohla růst."