Vláda odstartovala první krok k reformě vysokého školství
Vláda odstartovala první krok k reformě vysokého školství. Přijala totiž její základní teze zakotvené v takzvané Bílé knize. Do budoucna počítá s placením školného. Odkládá ho však do doby, kdy bude fungovat systém podpory pro studenty. Reformu kritizují školy, které se bojí o svou autonomii.
"Chceme zavést studentské granty, které by dostával každý vysokoškolský student, chceme zavést výhodné půjčky na studium a výhodné spoření na studium. A teprve poté, co by několik let tento systém finanční podpory studentů fungoval, se může začít uvažovat o zavedení školného, a to rozhodně tato vláda nebude."
Na přípravě zákona o vysokém školství proto bude pracovat jak ministr školství, tak ministr financí. Podle Ondřeje Lišky je nejdůležitější princip reformy vysokých škol rovnost příležitostí.
"Když se podíváte na to, kdo jsou studenty soukromých vysokých škol, kde se dnes už platí školné, tak jsou to právě studenti s nižším sociálním statutem, než ti, kteří studují "zadarmo" na veřejných vysokých školách. To je třeba změnit."
Pro chudší vysokoškoláky by se měl rozšířit i systém stipendií na živobytí. Stínový ministr opoziční ČSSD Jiří Havel však považuje Bílou knihu za pouhou zprávu o vysokých školách, která opakuje známá fakta. Zavedení školného, o kterém dokument hovoří, považuje v době hospodářské krize za nevkusné.
"Vláda si vzala jako jednu z priorit vysoké školy, ty už třetí rok čekají na nějaké řešení. V tuto chvíli se jim dává prázdná studie o tom, jaké problémy české vysoké školy mají. Pro vysoké školy za celé toto vládní období fakticky nebude uděláno vůbec nic."
Rok 2014 pro zavádění školného je pro ČSSD příliš brzy. Ještě před čtyřmi lety však předseda ČSSD Paroubek v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že si dovede představit, že za osm či deset let se bude školné platit.
Nejkritizovanější částí Bílé knihy je bod, který počítá s tím, že by do čela univerzit mohl usednout člověk z byznysu. Školy se obávají, že by tím utrpěla jejich autonomie. Ministerstvo se snaží jejich obavy rozptýlit a tvrdí, že takový člověk naopak může do vzdělávání dostat více peněz.
S návrhem reformy vysokoškolského systému nesouhlasí fakulty z řady univerzit. Rektoři uvedli, že reformy jsou předem odsouzeny k nezdaru, bojují-li školy o holé přežití. Třeba humantární obory jsou na pokraji krachu. Změny ve školství naopak vítají soukromé firmy. Podporují spolupráci podniků a univerzit, což je oblast, ve které Česko dosud výrazně zaostává za úspěšnými zeměmi.