Židovská obec otevřela domov pro seniory, kteří přežili holokaust

Židovská obec otevřela domov pro seniory, kteří přežili holokaust. Stojí na Hagiboru a domov by v něm mělo najít šest desítek lidí, především těch, kteří se již neobejdou bez cizí pomoci. Jak uvedla ředitelka Elena Jaroševská, skoro všichni obyvatelé prošli koncentračními tábory.

Foto: ČTK

"Kromě fyzických následků mají strašné psychické rány. Ty vzpomínky se jim vrací a v té chvíli je nutné být u toho člověka a držet ho za ruku. Říct mu: neboj se, všechno je dobré, jsme tu s tebou, my ti pomůžeme. Proto také potřebujeme školit personál a pracovat s lidmi, aby rozuměli a chápali. Aby věděli, co stojí za chováním člověka, který se najednou strašně změní, to jsou prostě lidé, kteří potřebují velmi speciální péči."

Základem domova se stala historická budova izraelského chorobince ve Vinohradské ulici. Objekt doplňuje nový penzion se 46 byty pro 60 osob. Rekonstrukce a přístavba stály 200 milionů korun. Peníze na zařízení chce Židovská obec získat z dotací, darů i příspěvků od klientů.

"Celý komplex má tvar podkovy, takže tím pádem uvnitř vzniká krásný dvorek, taková zahrádka s potůčkem, minigolfem, se spoustou laviček. Dá se tu krásně procházet a sedět."

Podle ředitelky Eleny Jaroševské by se do budoucna domov měl stát i komunitním centrem. Konat by se v něm měly koncerty a další akce. Jednou z jeho obyvatelek je i Hana Feixová.

"Já jsem znala Hagibor před tím, ve 12 letech jsem byla deportována do pěti nejhorších koncentračních táborů. A do těch 12 let jsem tady užívala nádherné dětství."

Hana Feixová prožila s manželem a dětmi 29 roků v Kanadě, kam emigrovali po roce 1968. Manžel a dcera již zemřeli, ona se rozhodla vrátit. V Kanadě zůstal syn, který teď bude jezdit na návštěvu na Hagibor.

Karol Sidon, foto: ČTK

"Pojďte se ke mně podívat. Mám pokoj číslo 3, vejdete tam a je tam překrásná koupelna, potom vejdete do nádherné předsíně....."

líčila paní Feixová vybavení svého bytu. I ostatní obyvatelé jsou spokojeni.

Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil vrchní zemský rabín Karol Sidon, který na veřeje budovy připevnil mezuzu. Tato malá podlouhlá schránka obsahuje malý svitek pergamenu s pasáží z Tóry. Byla zde i výstava, která mapuje historii tohoto místa.

Foto: ČTK

"Hagibor je hebrejské slovo, které znamená veliký, mocný,"

říká kurátor výstavy Martin Šmok a pokračuje.

"Židovská historie tohoto místa se začíná psát na sklonku 19. století, kdy se reprezentace Židovské obce rozhodla, že do nového století potřebují vybudovat nové sociální zázemí pro své členy."

Původně tu měl stát chorobinec a nemocnice. Ta však nikdy vybudována nebyla a na pozemku se za první republiky postavil sportovní areál, který byl v roce 1944 přebudován na koncentrační tábor. Nacisté zde zřídili internační tábor pro židovské partnery ze smíšených manželství, kteří odtud byli převáženi do Terezína. Prošlo jím na 3500 lidí. Krátce po válce zde byl internační tábor pro Němce.

Domov pro seniory bude sousedit s novým sídlem stanice Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Pro vstup platí přísná bezpečnostní pravidla a část areálu je obehnána betonovou zdí. Zvýšenou ostrahu mají i jiné židovské objekty v Česku.