Mnichovo Hradiště - vstupní brána do Českého ráje
Mnichovo Hradiště, jak už sám název napovídá, bylo založeno mnichy z nedalekého kláštera. Město je označováno jako vstupní brána do Českého ráje. Na zdejším reprezentativním zámku najdete knihovnu, o které se staral slavný milovník žen Giacomo Casanova.
Mnichovo Hradiště má jednu zvláštnost - radnice je umístěna poněkud netradičně, přímo ve středu náměstí. Současná stavba je už čtvrtou v pořadí. A zdá se, že se radní v 19. století uměli bavit. Kromě úředních místností tu totiž byla i šenkovna a kulečníkový stůl. Dnes je součástí radnice divadelní sál.
Dalšími vlastníky panství se stali Valdštejnové. Ti mu také vtiskli současnou podobu - a to prostřednictvím dvou architektů, kterými byli Marek Antonio Canevalle a Mikuláš Raimondi. Jak říká kastelán Radovan Chmel, kromě nábytku tu jsou i zajímavé malby na stěnách.
"Malované stěny jsou typické pro Mnichovo Hradiště. Jsou na nich výjevy a jednotlivé pokoje se jmenují podle obrázků. Teď jsme v italském pokoji a jsou tu scény z italského pobřeží. Malby jsou od autora Jiřího Jízlera a pocházejí z první poloviny 18. století."
Z italského pokoje se můžete přesunout do pokoje loveckého nebo dámského. Milovníci obrazů si určitě nenechají ujít miniaturní místnost.
"Momentálně jsme v malinké místnosti, které se říká obrazárna. Zhruba 3 krát 3 metry. Je tady přes sto obrázků a asi nejvýznamnější je Barokní zahrada od autora Strobla."
Obrazy jsou v lištách málem od podlahy až ke stropu, jeden vedle druhého. Největším pokojem je na zámku přijímací salon s nábytkem z 18. století a malbami z okolí. Je tu i bohatá sbírka porcelánu - čínského, japonského, míšenského i delfské fajáns. Nahlédnout se dá do knihovny, která původně bývala na jiném sídle, které patřilo Valdštejnům, na zámku v Duchcově.
"Je to stejná knihovna, kterou na Duchcově obhospodařoval posledních deset let svého života Giacomo Casanova. Je tady 20 tisíc knížek, sbírka alchymie, herbáře. V knihovně se nacházejí globy, ke kterým dělal návrh Tycho de Brahe. Jeden z těch větších je mapa světa, a druhý mapa oblohy podle tehdejších představ."
Na zámku v Mnichově Hradišti se roku 1833 odehrála i historická událost. Sešli se tu tři císařové - rakouský, německý a ruský. Byla to poslední schůzka sv. aliance, která měla, což se také na dalších 15 let povedlo, zakonzervovat politické poměry v Evropě. Při té příležitosti bylo na zámku vybudováno empírové divadlo, které se dochovalo dodnes.
Jednou ze tří her, které se v divadle tehdy uváděly, byla fraška Jana Nepomuka Štěpánka 'Čech a Němec', hrála se česky, což si ruský car moc pochvaloval. Před zámkem je dvůr, na kterém stála konírna a sala terrena. Za ní je pak kostel s kaplí sv. Anny, říká Radovan Chmel.
"Je to zvláštní prostor do "L", propojený kvůli procesím, které se konaly. Patronka města sv. Anna zabránila moru a děkovná procesí, která sem každý rok v červenci putovala, tak se už nevešla do kostela a proto Valdštejnové nechali přistavět jako boční loď obrovskou barokní kapli v roce 1724."
V areálu je dnes lapidárium barokních soch a hrob slavného vojevůdce Albrechta z Valdštejna.
V okolí Mnichova Hradiště můžete vyrazit třeba na vrch Káčov, což je třetihorní sopka. Působením žhavé čedičové lávy se přeměnila okolní hornina a vznikl tzv. kačovák - pískovec s natavenými zrnky křemene. Desetimetrový čedičový suk dal svým tvarem podnět ke vzniku zajímavých pověstí. Z kopce je pak překrásná vyhlídka na Ještěd, vrch Kozákov, skalní město i Krkonoše.
