Ekonomové považují reformu za rozumnou
Jak se na klady a zápory reformy veřejných financí dívají ekonomičtí analytici, zjišťovala Zdeňka Kuchyňová.
"Reforma nutná je, protože již nyní je stav veřejných financí důvodem toho, že Česká republika bude zaostávat za Slovenskem v přijetí eura. Zatímco Slováci přijmou euro již v roce 2009, v České republice to bude nejdřív v roce 2012. A já bych se vůbec nedivil, kdyby to bylo ještě později, třeba 2015, protože v ČR se v posledních letech žádná zásadní reforma neudělala."
Mezi lidmi se hodně hovoří zejména o 15ti procentní dani z příjmu, která se však bude počítat z hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění, potvrzuje Pavel Mertlík z Raiffeisenbank.
"Bezesporu je to jenom určitý marketingový tah. ODS prosazovala, aby daň byla 15 procent, pak se ukázalo, že je to nerealistické, tak se snažila to číslo uchovat a dosáhnout toho jinými prostředky. Pro zaměstnance ta skutečná míra zdanění podle systému, jak se to dosud počítalo, bude 23,1 procenta."
Vladimír Pikora z Next Finance k výhodnosti a nevýhodnosti reformy dodává.
"Ona je pozitivní pro každého a to z dlouhodobého pohledu. Kdyby reforma nenastala, tak skutečně hrozí, že bychom se za pár let mohli dostat do situace, že bychom nebyli schopni splácet naše dluhy. Z toho důvodu já skutečně tu reformu vítám a jsem nerad, že se na ni česká média dívají z pohledu komu to prospěje, komu to ublíží. Pokud se dělá reforma veřejných financí a má to být skutečná reforma, tak nemůžeme čekat, že to bude pro většinu lidí příjemné."
Kdy se dá očekávat, že by se mohly projevit první pozitivní výsledky, pokud bude reforma přijata?
"To je velký otazník, protože my vůbec nevíme, jakým způsobem si vláda představuje, že získá podporu, aby mohla být reforma realizována. Pravděpodobně bude třeba najít u určitých otázek kompromis, ale pokud by vše šlo podle plánu, tak by se to už v roce 2008 začalo odrážet. Ale podle mě je reálné, že reforma bude mít určitá zpoždění, tím pádem bychom to poznali až v roce 2010, tam by pravděpodobně byl vrchol dopadu na českou ekonomiku."
"V podstatě ta situace by se měla vrátit na úroveň před změnami, které provedli poslanci krátce před volbami v roce 2006. To by mělo dopadnout už na rozpočet v roce 2008 a to snížením o nějakých 15 až 20 miliard korun,"
dodává k výsledkům reformy Pavel Mertlík z Raiffeisenbank. Když se hovoří o reformě, často dochází k porovnávání se Slovenskem. Podle Vladimíra Pikory je však česká reforma slabý odvar.
"Na Slovensku se jednalo o balík reforem. To nebylo jako u nás, kde se trošičku přenastaví ten současný systém - některá daň půjde sem, některá tam - ale v zásadě to zůstává stejné. Na Slovensku se krom toho udělala reforma důchodů, školství, zdravotnictví a to šlo všechno ruku v ruce, bylo to provázané. U nás jako by se jednalo o něco, co spolu nesouvisí."
