Slavná Věstonická venuše je v Praze

Těžkooděnci v černých kuklách se samopaly, pancéřový vůz a v něm speciální bedna. Tak vypadal příjezd slavné Věstonické venuše do Národního muzea v Praze. Celebrita, které se dostalo takové pozornosti, je jedenáct a půl centimetrů vysoká soška pravěké ženy stará 25 tisíc let. Bude totiž součástí nové výpravné výstavy Lovci mamutů. O příběhu Venuše i o výstavě uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Mimořádná bezpečnostní opatření při převozu Věstonické Venuše, foto: ČTK

Nejslavnější Moravanka běžně pobývá v pouzdru vykládaném kůží v trezoru brněnského muzea. V Praze se ocitla poprvé od doby, co byla před jedenaosmdesáti lety nalezena. Originál je totiž vystavován jen zřídka. Venuši oceněnou téměř na miliardu korun mohli lidé vidět naposledy před pěti lety.

"Pochopitelně patří mezi špičkové předměty v českých státních sbírkách a těžko se dá vyčíslit její hodnota. Byla pro ni vyrobena naprosto speciální vitrína. Venuši z Brna převážel zvláštní policejní oddíl a odveze ji i zpátky,"

uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Postavičku z pálené hlíny našel v roce 1925 tým paleontologa a archeologa Karla Absolona při průzkumu sídliště lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi - odtud tedy její jméno. Venuše představuje zralou ženu s velkými prsy a širokými boky. Zajímavostí je, že se na jejím pozadí zachoval otisk dětského prstíku.

Věstonická Venuše, foto: ČTK

"Profesor Absolon nacházel už delší dobu zlomky podobných figurek a dlouhou dobu čekal na tu jedinou, která bude celá. Je to pálená hlína s příměsí organického materiálu,"

dodal spoluautor výstavy Petr Šída. Dobrodružný osud Venuše neskončil jen jejím vyzvednutím z ohniště pravěkého tábořiště. Další úklady jí přinesla druhá světová válka. Tehdy gestapo svezlo všechny unikáty do mikulovského zámku, ale Věstonickou venuši se podařilo zachránit.

"Umělecké kousky byly pod záminkou fotografování ponechány v Brně a zde uschovány - zazděny do kaple. Bohužel mikulovský zámek v roce 1945 vyhořel, takže všechen materiál vzal za své, kromě umění, které se podařilo takto náhodně zachránit."

Ředitel Národního muzea Michal Lukeš, foto: Zdeněk Vališ

Venuši pak po válce opět ze zdi vysekali. I když je největší, není jedinou atrakcí výstavy Lovci mamutů. K vidění budou i další vzácné předměty vyrobené pravěkými lovci, například méně slavná Předmostecká venuše. Navíc výstavu provází celá řada zvuků pravěké zvířeny i praskání ohně. Jak dodal ředitel muzea Michal Lukeš, zvlášť děti zaujme replika mamuta v životní velikosti.

"Mamuta vyráběli naši kolegové z Národního muzea. Je to veliká výpravná výstava, která má ukázat život pravěkého člověka v prostředí, ve kterém žil. Mimo repliky mamuta, který je v životní velikosti a zasazen do svého tehdejšího prostředí a loven pravěkým lovcem, tak je tam například rekonstrukce pravěké vesnice i pachové vjemy. Vše by mělo být autentické a my říkáme takový slogan: přijďte se s námi nechat vtáhnout do pravěku a pravěkem se projít."

Jak vlastně voní pravěk?

"Vtip je v tom, že pravěk moc nevoní. My jsme se opravdu pokoušeli napodobit technologie stavby vesnice. Stany jsou postaveny z kůží, které jsou vyčiněny metodou, jak to v pravěku dělali. To je takový nejvýraznější pach a potom se pochopitelně ve stanech ve vesnici vařilo, udilo se maso, byly tam uhlíky, byl tam oheň. A to vše dohromady vytváří zvláštní pachový vjem, který je pravděpodobně autentický jako v době, kdy před 30 tisíci lety lovci mamutů žili."

Příprava unikátní výstavy trvala rok a půl a její autoři čekají obrovský zájem veřejnosti.