Klecová a síťová lůžka mizí, spor o ně ale pokračuje
Od začátku příštího roku by už ústavy sociální péče neměly používat tzv. klecová a síťová lůžka. Vyplývá to ze zákona o sociálních službách, ve kterém už lůžka nejsou uvedena mezi omezujícími prostředky. Nová legislativní norma se ale nevztahuje na psychiatrické léčebny. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
Souboj mezi zastánci a odpůrci klecových a síťových lůžek tedy částečně vyhráli ti, kteří volali po jejich odstranění. Náhradou za ně by podle ministerstva práce a sociálních věcí měly být hlavně samostatné místnosti, do nichž by byl nezvladatelný člověk umístěn. Tyto místnosti zatím v ústavech nefungují. Jejich zřízení bude vyžadovat velké náklady, protože se musí vypolstrovat, aby si v nich lidé neublížili. Ředitelé ústavů ale připomínají, že někde mají i deset klientů, kteří taková opatření potřebují. Pro ně to bude problém, zejména finanční. Jiná je situace v psychiatrických léčebnách. Tam se sice klecová lůžka nesmějí používat, ale síťová jsou povolena u pacientů, kteří jsou nebezpeční sobě a okolí. Nicméně bouřlivá diskuse o tom, zda vůbec jsou lůžka přípustná, začala už před dvěma roky, a to hlavně pod tlakem některých zahraničních nevládních organizací. Už zesnulý dětský psycholog profesor Zdeněk Matějíček tehdy k radám ze zahraničí, abychom v Česku místo lůžek používali oddělené místnosti, řekl.
Profesor Matějíček nepovažoval za humánnější ani praxi, používanou v mnoha zemích západní Evropy, kdy se velmi neklidní nebo agresivní pacienti uklidňují léky.
"Pokud to hodnotíte z pohledu kvality života, nezdá se mi dobré to obluzení velkými dávkami medikačními. Když to někdy vidím, raději bych dal přednost té fyzické ochraně pacienta."
S tímto názorem souhlasí i prezident Svazu pacientů České republiky Luboš Olejár.
"Byli jsme vyzváni Mezinárodní aliancí pacientských organizací se sídlem v Londýně k podání informace o používání klecových a síťových lůžek v České republice. Dozvěděli jsme se přitom, že v zemích západních Evropy se k uklidňování pacientů hojně využívají sedativa. My se naopak domníváme, že tato cesta by měla být opuštěna. Proto jsme do Londýna sdělili, že nevidíme řešení v tom dát pacientům medikamenty a tím je zklidnit a vlastně více udržovat ve stavu nepřítomném než ve stavu bdícím. Také jsme poskytli informaci, že jsme za to, aby v případě potřeby, nouze se věc řešila raději síťovým lůžkem než napícháním uklidňujících léků."
Ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích Ivan David zase připomíná, že při používání různých prostředků k uklidnění neklidných pacientů by si Evropská unie možná měla spíše brát příklad z Česka.
"Máme velmi přísná kritéria na to, kdy se mají ty které prostředky používat. Ta kritéria jsou přísnější než je obvyklé v západní Evropě. U nás to také musí indikovat lékař, pacienti musí být kontrolováni velmi často a musí být vše evidováno. A to v zahraničí není pravidlem."
