Lidé mohou adoptovat středověký rukopis

Adoptujte si svůj rukopis - vyzývá Národní knihovna veřejnost. Podobně jako mohou milovníci zvířat adoptovat slona, tygra nebo želvu, a přispívat tak zoologické zahradě na jejich péči, nabízejí teď knihovníci adopci středověkých rukopisů a vzácných tisků.

Z deseti tisíc rukopisů, které má Národní knihovna ve svých fondech, vybrali odborníci prvních dvanáct. Za dárcovské peníze zhotoví špičkoví restaurátoři jejich umělecké kopie. Na podrobnosti se Milena Štráfeldová zeptala vedoucího oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny Zdeňka Uhlíře:

"Tento projekt je takovým pokusem, ale vzhledem k tomu, že se ukázalo, že lidé nakonec mohou mít o Národní knihovnu zájem, tak jsme k tomuto projektu přistoupili. Jde o to, aby bylo možno nějakým způsobem přispět na vytvoření umělecké kopie. Tyto kopie se dělají pro výstavní účely. Na některém místě se kniha jakoby otevře a na tom místě se vytvoří umělecká kopie. V první chvíli se uvažuje o těchto uměleckých kopiích, protože to je nejpřitažlivější a nejzajímavější. A když by tento projekt byl úspěšný a uchytil se ve veřejnosti, tak bychom uvažovali o digitalizaci."

Kolik rukopisů a vzácných tisků už se vám v Národní knihovně podařilo digitalizovat?

Zdeněk Uhlíř

"V Národní knihovně jsme již plně zdigitalizovali více než sedm set nebo možná k osmi stům historických knih. A jelikož Národní knihovna je koordinátorem Národního programu digitalizace, tak celkově je v tom programu zdigitalizováno již víc než tisíc šest set knih. Musím říct, že se nám v tomto směru podařilo vybudovat vlastně největší digitální knihovnu na světě, pokud jde o tyto starší dokumenty do 18. století."

A to vlastně v poměrech, kdy jste začali digitalizovat později, nežli velké knihovny v západní Evropě nebo ve Spojených státech...

"Začali jsme digitalizovat později, ale ukázalo se to jako výhoda, protože jsme se mohli vyvarovat jistých dětských chyb. A měli jsme jakési štěstí, že se nám hned ze začátku podařilo vyhmátnout vhodný přístup k digitalizaci, takže se nám ji podařilo převést do takové industriální, rutinní úrovně, která už pro nás není problém."

Existuje někde na světě podobný program, jaký teď zahajujete vy, kde by si veřejnost či sponzoři mohli adoptovat svůj rukopis? Inspirovali jste se někde, nebo je to váš původní nápad?

"Já žádný konkrétní projekt označit nemohu, ale není to zase tak neobvyklé. Pokud vím, tak před časem takhle potupovali Rakušané v případě restaurování a konzervování inkunábulí. Řekl bych, že se tak jistým způsobem vracíme do Evropy a že se zapojujeme mezi vyspělé země, kde se takto postupuje."

I samotné knihovníky nedávno překvapil velký zájem veřejnosti o středověký rukopis Dalimilovy kroniky. Národní knihovně se ji podařilo koupit v dražbě v Paříži za tři sta tisíc euro. Nyní tedy mohou zájemci přispět na zrestaurování či kopie takových skvostů, jako jsou Vyšehradský kodex z konce 11. století nebo pozdně románský žaltář Svatojiřského kláštera z poloviny 13. století.