Mincovní poklady, sbírky i morové ochranné amulety najdete v Národním muzeu
Mince ze 6. století před naším letopočtem, ochranné amulety před morem, vzácné poklady - to vše nabízí výstava v Národním muzeu, která potrvá celý rok.
Jsou tu mincovní poklady, které byly nalezené na území Česka i kolekce významných sběratelů. Na výstavě jsou mince datované od antiky až do 20. století, nástroje na výrobu mincí či medaile a řády ze soukromých sbírek. Celkem je tu jeden a půl tisíce exponátů.
Vzácné mince získal lékař za lék z jelena
Raritou je například zlatý čtyřicetidukát Ferdinanda III. či mincovní poklad z Českých Budějovic. Tento nález ze 17. století obsahuje kromě samotných mincí i dopis majitele pokladu s jeho podpisem, dodal spoluautor výstavy Jan Boublík.
"V tomto nálezu se původně nacházelo několik tisíc mincí. To jsme zjistili podle dochovaných archiválií, které byly taky v rámci nálezu objeveny. Byl ukrytý někdy po roce 1619 a nacházelo se tam více než 6000 pražských grošů. Do dnešní doby se podařilo shromáždit přibližně tisíc grošů. Zajímavé jsou také dvě archiválie. Na jejich základě jsme dokázali zjistit i původního majitele mincí. To se nestává často. Původním vlastníkem byl českobudějovický lékař Georg Seifferheldt. Součástí depotu jsou také tři guldeny města Méty. Georg Seifferheldt měl k těmto mincím zvláštní vnitřní vztah. Poznamenal si, že je získal darem za lékárnické služby od tyrolského arcivévody Maxmiliána III. Vyrobil pro něj lék, který destiloval ze srdce, jater a krve jelena."
Co by se za to koupilo?
"Kdyby se využil tento českobudějovický nález a vlastník ho proměnil v něco hmatatelného, tak by si mohl koupit v Českých Budějovicích na náměstí nějaký menší dům."
Nejstarší je brachteát ze 6. století
Jak ukazuje výstava, stále je co najít. Třeba jeden poklad byl jen sto metrů od jiného.
"Je to nález z obce Tříč v roce 1916. Jedná se o velký soubor ražeb Václava II. a Jana Lucemburského. Zajímavé je, že o sto let později v roce 2018, byl necelých sto metrů od tohoto prvního nálezu ještě učiněn další objev a to opět nález mincí těchto dvou panovníků. Ten první má 555 kusů a ten druhý kolem 380."
A která mince je na výstavě nejstarší?
"Nejstarší mince na výstavě pochází z Lýdie z 6. století před naším letopočtem. Právě v Lýdii začaly být raženy nejstarší mince západního kulturního okruhu, když nepočítám mince čínské, ty jsou samozřejmě ještě starší. Můžu vám ukázat jeden unikát v pravém slova smyslu. Jedná se o minci, která je známá v jediném exempláři. Touto mincí je velký brakteát Václava I. (13. století). Tato mince pochází z nálezu Chodouly. Nikde jinde nebyl zatím evidován. To je skutečný unikát na této výstavě."
Měděný had na poušti - tak vypadal amulet proti moru
Část expozice představuje soukromé sbírky, které se staly součástí fondů Národního muzea. Jednou z nich je například Chaurova sbírka, která představuje největší existující kolekci českých mincí a medailí od 10. do 19. století.
"Teď stojíme před vitrínami sběratelů Františka Rudolfa a Karla Chaury. Jsou tu vystaveny krušnohorské medaile 16. století. Mezi nimi se nachází tzv. morové tolary, což byly ochranné amulety, které se nosily jako ochrana před nakažením morem. Znázorňovaly měděného hada vztyčeného na poušti. Další významná část těch krušnohorských medailí, jsou předměty věnované Mistru Janu Husovi."
"František Rudolf Chaura byl původním povoláním klempíř. Otevřel si v Praze obchod s mincemi. Začal vytvářet sbírku a po jeho smrti ta kolekce připadla jeho synovi Karlu Chaurovi. Je zajímavé, že původně byla ta Chaurova kolekce bohatší o dvě mince, jedná se o zlaté florény Jana Lucemburského, které byly v roce 1950 darovány Stalinovi."
Vůbec poprvé veřejnost uvidí soukromou sbírku Josefa Nováka. Zajímavá je i Vávrova sbírka, která obsahuje zlaté ražby. Jsou tu velmi vzácné násobky dukátů například panovníků Ferdinanda III. nebo Leopolda I.
