Vláda schválila pravidla kurzarbeitu. Až čtyři dny v týdnu a 70 procent čisté mzdy
Vláda schválila pravidla kurzarbeitu, který tak navázal na dočasný program Antivirus. Ve státě, regionu či odvětví by ho povolovala jen vláda a to po jednání v tripartitě.
Využíval by se v případě ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku. Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Jeho parametry představila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
"Rozsah překážek v práci bude činit 20 až 80 procent pracovní doby, to znamená jeden až čtyři dny v týdnu. Příspěvek státu za nepřidělování práce bude činit 70 procent předchozí čisté mzdy. Po celou dobu podpory je výši konstantní, přičemž maximální částka bude na úrovni průměrné mzdy v národním hospodářství. Podpůrčí doba bude činit až 12 měsíců u každého podpořeného zaměstnance. Zaměstnavatel bude hradit za dobu nepřidělování práce pojistné na zdravotní pojištění v plné výši a pojistné na sociální pojištění bude platit z části, která odpovídá 70ti procentům čisté mzdy."
Podle Schillerové bylo třeba dopad zkrácené práce spravedlivě rozdělit mezi zaměstnavatele, stát a zaměstnance. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) výsledek označila za "krvavý kompromis". Podle ní je ale dobrá zpráva pro zaměstnance to, že z příspěvku od státu budou moci vyžít.
"Já považuji těch 70 procent náhrady čisté mzdy za velmi dobrou zprávu pro zaměstnance, kteří pak budou moci z té částky vyžít po dobu zapojení firem do kurzarbeitu."
Ministr Havlíček: kompromis se složitě hledal i mezi zaměstnavateli
Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) dodal, že rozdílné názory měli i samotní zaměstnavatelé.
"Jinak na to nahlíží firmy velké, jinak malé, jinak firmy v průmyslu, jinak firmy v obchodu, jinak firmy, které mají výkonnost průměrnou, jinak firmy elitní, které mají velmi dobré výsledky a například dneska nejsou schopny sehnat zaměstnance. Trh práce v tuto chvíli, a to je dobrá zpráva, je u nás velmi stabilní, ale fakticky to znamená, že celá řada firem nemůže dosáhnout na zaměstnance, prostě nejsou na trhu. Takže v tomto všem uhrát přiměřený kompromis není vůbec jednoduché."
Podporu by 1 až 4 dny v týdnu dostávali zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.
Odbory: délka zaměstnání by neměla hrát roli
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ale říká, že by délka pracovního poměru při poskytování pomoci neměla hrát roli.
"Chápu to u plných pracovních poměrů, tam si myslím, že to má svou logiku, je to i tlak na to, aby zaměstnavatelé zaměstnávali na trvalé pracovní poměry, ale nemělo by to být vázáno na to, jestli tam pracuje tři nebo čtyři měsíce, půl roku a nebo několik let."
Odboráři a zaměstnavatelé už dřív ohlásili, že s nastavením nesouhlasí a budou usilovat o to, aby se při projednávání ve Sněmovně upravilo.
Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je příspěvek pro pracovníky nízký a přijdou o velkou část příjmu. Firmám zase nedává smysl, aby platily odvody i za dobu, kdy zaměstnanec nepracuje.
Zástupci zaměstnavatelů o zavedení dlouhodobého kurzarbeitu požádali již koncem dubna. Jako vzor zmiňují Německo, které je jeho průkopníkem. Poprvé ho využilo již v roce 1910 s cílem udržení pracovních míst v těžebním průmyslu. Termín kurzarbeit pochází z němčiny (doslova krátká práce). V angličtině se používá výraz short-time work (STW). Kurzarbeit fungoval v mnoha zemích například během ekonomické krize v letech 2008 až 2010.
