Senzační objev! Archeologové zřejmě našli v Milevsku část hřebu z Kristova kříže
Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu z takzvaného Pravého kříže, tedy kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií.
Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera. Na hřebu je vytvořen křížek z jednadvacetikarátového zlata. Schránku podle dendrologického výzkumu mimo jiné tvoří dubové dřevo z období 260 až 416 našeho letopočtu. Podle archeologů lze hřeb z Pravého kříže svým významem a vzácností srovnávat s relikviářem svatého Maura.
Na schránce je nápis IR. Iesus Rex, tedy Ježíš Král
Dutina v trezorové místnosti, v níž byla schránka uložena, má rozměry 26 krát 16 centimetrů. Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. "Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské - Iesus Rex, tedy Ježíš Král," uvedl archeolog Jiří Šindelář.
Hodnotu hřebu podle Šindeláře nelze vyčíslit. Milevský klášter patřil ve středověku mezi jednu z nejbohatších institucí na území Česka. Proto je podle vědců reálné, že skutečně vlastnil hřeb z Pravého kříže.
Tehdejší představitelé kláštera vzácnost pečlivě schovali při nástupu husitství. "Protože husité zničili archiv, nedochovala se informace, že taková věc zde byla," řekl Šindelář. Dodal, že v příštím roce budou pravost hřebu ověřovat další vědecké expertizy.
K trezoru vede tajná chodba 60 x 60 centimetrů
K trezorové místnosti vede tajná chodba nad jedním poschodím. Archeologové ji objevili na jaře. Chodba má rozměry 60x60 centimetrů a s jejím průzkumem pomáhali speleologové. Archeologové se výzkumu milevského kláštera věnují několik měsíců. Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách.
Relikvie spojené se životem či úmrtím svatých patří k nejuctívanějším předmětům, vznik kultu jejich uctívání sahá ke kořenům křesťanství. Předměty související s ukřižováním Ježíše se podle tradice do Evropy dostaly ve 4. století našeho letopočtu díky svaté Heleně, matce římského císaře Konstantina Velikého, která byla výrazně nábožensky založená a osobně cestovala do Palestiny.
