Slovanský bůh Radegast je symbolem Beskyd
Před 90 lety mu byla v polovině hřebenové cesty z Pusteven na Radhošť odhalena socha. Jejím autorem je sochař Albín Polášek.
Poláškova socha Radegasta z betonu a kameninové drti byla na svém místě instalována v roce 1931, k slavnostnímu odhalení sochy došlo 5. 7. 1931. Sochu měřící 320 cm a vážící 1,4 tuny financovali a věnovali své rodné vlasti američtí krajané.
Originál však špatně odolával drsnému počasí. Největší škodu soše způsobil blesk. Dnes tak turisté obdivují přesnou kopii od kamenosochaře Jana Sobka z Leskovce. Ten použil přírodní žulu, která vydrží i v extrémních horských podmínkách. Poláškova socha dnes zdobí vestibul frenštátské radnice.
Legendy o Radegastovi
Radegast, slovanský bůh úrody, sklizně, hojnosti a pohostinnosti, ale také slunce a ohně, byl podle bájí velkým milovníkem dobrého jídla a pití. Často přicházel v přestrojení mezi obyčejné lidi a nechával se hostit. Když byl s pohostinností lidí spokojen, bohatě se odměňoval.
.
Ač byl Radegast původně uctívaný slovanskými kmeny z Pobaltí, jeho domovem byla odedávna hora Radhošť v Moravskoslezských Beskydech (1129 m n.m.). Podle legendy stávala na vrcholu hory jeho modla, kterou nechali zbořit křesťanští misionáři Konstantin a Metoděj ze Soluně, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu údajně na Radhošť zavítali.
