Fabio Jiříček Banegas: Argentinský pianista s moravskými kořeny
Pomáhá objevovat neznámé autory a sní o tom, že si jednou zahraje v některém z nádherných koncertních sálů v České republice.
Narodil jste se v Rosariou, druhém největším městě Argentiny. Proč je součásti vašeho jména české Jiříček?
Pro mne bylo velice důležité objevit historii a rodinné kořeny mého původu. Prarodiče pocházeli z jižní Moravy z městečka Hluk nedaleko Zlína.. Emigrovat do Argentiny se rozhodli po první světové válce, kdy začínala hospodářská krize, a v Evropě před sebou neviděli žádnou budoucnost. Kromě Ameriky a Austrálie se stala zaslíbeným místem í jihoamerická země, o které se tehdy tvrdilo: „Chceš-li se stát boháčem, musíš být Argentinec.“
Klasická i moderní klavírní tvorba je ve Spojených státech už dlouho na vrcholu popularity. Mohou za to Liberace, Rogers a dnes i ikony pop muzik jako například Elton John. Nemáte chuť si zazpívat anebo svá vystoupeni proložit mluveným slovem, podobně jako oni?
Tohle není moje parketa. Nepřál bych si mé fanoušky odradit, a proto sebekriticky přiznávám, že na profesionální úrovni zpívat neumím.
Jaké hudbě dáváte přednost?
Argentinský skladatel, básník a můj učitel José Antonio Bottiroli mne naučil milovat jeho ideu hudební exprese. Jedná se o romantické idiomy v kratších formách. Nejlépe to charakterizuje úvod k mému CD 1 Waltzes: „Bottoliho tvůrčí díla využívají bohaté zdroje valčíků. Jsou obdařena pozoruhodnou škálou nálad, intimit, skutečných životních zkušeností a scén z přírody, jako portrét dětí a blízkých, včetně skladby Verdaredo na počest jeho manželky.“
Stalo se objevování neznámých autorů vaším koníčkem?
Určitě. Dávám jim přednost před vlastní tvorbou. Povedlo se mi uvést několik děl ve světové premiéře a sestavit kompletní díla, katalogizovat je a registrovat.
Týká se to i českých autorů?
Samozřejmě. Na svém CD albu “The Czechs“ se snažím, celosvětově uvádět např. Jiřího Antonína Bendu (1722-1795) i Jana Ladislava Dusseka (1760-1812). Součástí nahrávky jsou ale i klasici jako Dvořák, Janáček anebo Smetana. Bez nich a jejich kompozic by to nedávalo smysl.
Více jak roky byly kvůli covidu uzavřené koncertní sály, rušila se živá vystoupení, komunikace s fanoušky byla omezená. Jak to zvládáte?
Snažím se udržet v kondici. Znamená to denně cvičit /hrát na klavír/, třeba až do dvou hodin ráno. Pomáhá mi to nejenom k udržení techniky klávesové hry, ale i k zapamatování not k případnému živému vystoupení. Vše si zaznamenávám, abych si později mohl při poslechu uvědomit tempo i případné chyby.
Nové projekty?
Mám nabídky na spolupráci na dvou projektech. U obou se jedná o nahrávky. První by se měla uskutečnit ještě letos v listopadu na Ukrajině s národní filharmonií ve Lvovu, pod uměleckým vedením argentinského dirigenta Francisco Varely. Program je zcela věnován belgicko-francouzskému skladateli Cesarovi Franckovi /1822-1890/. V roce 2022 ho Guild Music, přední britské vydavatelství klasické hudby, uvede na trh k dvoustému výročí skladatelových narozenin. Program zahrnuje pět symfonických děl. Budu hrát ve dvou z nich, které byly napsány pro klavír a orchestr.
A druhý projekt?
Jeho nahrávka by se měla uskutečnit v dubnu příštího roku v Budapešti s komorním Anima Musicae. Ambiciózní mezinárodní projekt představí na tomto záznamu sólisty z mnoha zemí včetně České republiky, kterou bude zastupovat flétnistka Jana Jarkovská.
Po příchodu do Spojených států jste se uplatnil i jako televizní reportér....
Snažil jsem se co nejlépe pochopit další kulturu. Napadlo mě, že jako doplněk k mé kariéře klavíristy by mi mohlo pomoci studium žurnalistiky na universitě UCLA. Dostal jsem díky tomu příležitost se uplatnit v lokálním televizním vysílání a rozšířit si tak obzor názorů a myšlenek.
Mohl byste díky těmto zkušenostem doporučit něco začínajícím umělcům?
Pochopil jsem, že je potřeba se věnovat vlastním snům. Když se někomu nepovede uspět v nějakém oboru, je potřeba věřit, že je to možné v budoucnosti změnit. Nikdy, nikdy, nikdy své sny neopustit!
K unikátní oblasti vaší klavírní tvorby patří vystoupení v několika hollywoodských produkcích, které byly natočeny pro americké, korejské a německé trhy. Česko se vám vyhnulo?
Ne tak úplně. Dosud jsem nedostal oficiální pozvání k vystoupení, přestože jsem několikrát koncertoval na českém velvyslanectví ve Washingtonu DC a na rezidenci generálního konzula v Los Angeles. Na druhé straně jsem účinkoval v evropských recitálech a amerických programech věnovaných výhradně známým i neznámým českým skladatelům. Věřím, že připravovaná nahrávka koncertu pro flétnu a klavír od Eduarda Graua s mojí kamarádkou, flétnistkou paní Janou Jarkovskou, živému vystoupení v některém z nádherných koncertních sálů v České republice napomůže.
Banegas se narodil ve městě Rosario v Argentině. Jeho první učitelkou hry na klavír byla Nora Irene Rasori. Jako teenager se setkal se skladatelem José Antoniem Bottirolim (1920-1990) a stal se jeho jediným studentem. Později pokračoval ve studiích hudby na vysoké škole Národní Univerzity v Rosariu (UNR). Ve Spojených státech později získal titul „Master of Music“ na California State University ve Fullertonu. V magisterském studijním programu ho Dr. Sylvia Herzog, prominentní muzikoložka a historička, uvedla do oblasti hudebního výzkumu, což vedlo Fabia k tomu, aby se stal obhájcem klavírní literatury od neznámých autorů a jejich pozapomenutého repertoáru.
