Kůrovcová kalamita ustupuje. Vlastníkům lesů se nelíbí nízké kompenzace
Kůrovcová kalamita už je v Česku za vrcholem a pomalu ustupuje. Odezněla na Moravě a pod kontrolu ji dostávají na Vysočině. Vlastníci lesů však kritizují nízké kompenzace.
Kůrovcová kalamita je největší v historii Česka. Ústupu kůrovce, kromě intenzivní těžby dřeva, přispělo i letošní chladné a deštivé jaro. Zpozdilo jarní rojení kůrovce zhruba o měsíc.
"Z jednoho stromu máte deset napadených. Ten lesník má strašně málo času, aby kůrovcové dříví vyhledal, vyznačil, nechal ho zpracovat, provedl asanaci a odvezl z lesa," popsal situaci Pavel Rus z Lesů ČR, Severní Čechy.
S kůrovcem teď bojují v Ústeckém a Libereckém kraji
Kůrovec místy změnil krajinu k nepoznání. Kam dřív lidé chodili na houby, je dnes holá pláň. Stojí tu jen pár stromů a plochy se postupně zalesňují. Poslední velké bojiště s kůrovcem zůstává v Ústeckém a Libereckém kraji.
"Začalo to na Moravě a převalilo se to od východu na západ. Na zbytku republiky je už kůrovcová situace pod kontrolou a právě probíhá intenzivní obnova, zalesňování. V severních Čechách jsme bohužel ještě v situaci, kdy kůrovcová kalamita kulminuje. Bude to trvat ještě dva nebo tři roky a pak se celá situace zklidní. A bude nutné zalesnit všechny holiny, které po kůrovci vzniknou," dodal Pavel Rus. Kůrovec v Česku loni napadl 35 až 40 milionů metrů krychlových dřeva.
Vlastníci dostanou třetinu požadované částky
Prioritou je teď obnova. Do roku 2018 se běžně zalesňovalo asi 10 tisíc hektarů. Letos mají lesníci v plánu 22 tisíc hektarů. Běžně se za rok použilo 55 milionů sazenic, letos to bude až 100 milionů.
Problémem mohou být podle vlastníků lesů nedostatečné kompenzace. Ministerstvo zemědělství chce dorovnat rozdíl mezi cenami dřeva na trhu a penězi nutnými k osázení a k péči o nový les.
Víc než 12 500 vlastníků lesů si teď zažádalo o kůrovcový příspěvek za minulý rok. Od ministerstva zemědělství dostanou z požadovaných 11 a půl miliardy korun jen třetinu.
Předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů Jiří Svoboda upozorňuje na to, že příspěvky za loňský rok pokryjí jen zlomek škod, které kůrovec napáchal.
"Je celá řada vlastníků, kteří už jsou vytěženi, nemají už co prodávat a tam samozřejmě bude velký problém do budoucna, aby měli zdroje na to, aby ty holiny, které tam vznikly v minulosti, byly zalesněny."
V regionech, kde už kalamita pominula, chystají Lesy ČR také obnovu cest poničených těžební a dopravní technikou.
Lesy by měly být druhově pestřejší, nezapomene se ani na smrk
Lesy vyhlásily v říjnu akci Den za obnovu lesa. Na třinácti místech po celém Česku se sešlo asi třináct tisíc lidí, kteří vysázeli na šedesát devět tisíc sazenic stromků. Lesníci jim den zpestřili ukázkou práce s technikou, s koňmi, lidé poseděli u táboráku a u obce Nový Žďár na Chebsku se seznámili s výrobou dřevěného uhlí v milíři.
Nově vysázené lesy by po kůrovcové kalamitě měly být druhově pestřejší, dodal Pavel Rus z Lesů Severní Čechy.
"Je to zároveň startovací čára pro to, aby se založil nový les. Ale je pravdou, že i ten smrk do lesa patří a i ten smrk obnovujeme. Jsou tady lokality, které jsou ideální pro pěstování smrku, což jsou horské lokality a tam se ten smrk bude pěstovat ve větším procentu než ve středních a nižších polohách."
Podle Pavla Rusa bude nový les na dnešních holinách znatelný za 10 let. Těžit dřevo se ale bude mnohem později.
