Před 80 lety spustili nacisté deportace českých Židů do Běloruska
Válečné dějiny českých židů jsou spojovány s ghettem v Terezíně a koncentračním táborem v Osvětimi. Transporty do Pobaltí a Běloruska zůstávají poněkud zapomenuté.
K první deportaci Židů do Běloruska došlo 14. listopadu 1941. Transporty nevzbudily větší pozornost české veřejnosti. "Akce proběhla bez závady," konstatovala u jednoho z nich pražská policie.
Nejtemnější historickou kapitolu připomíná dokument režiséra Lukáše Přibyla Zapomenuté transporty do Běloruska. Jde o druhý díl čtyřdílného historického cyklu o méně známých cílech deportací židů v severovýchodní Evropě. Pamětníci z Čech a Moravy, spolu s těmi, co nacisté odvlekli do Běloruska, vzpomínají na ghetto v Minsku a na pracovní lágr Malý Trostinec. Ten se krutě zapsal do historie smrtících mašinérií, která z Běloruska udělala jeden veliký hrob: kdo se nehodil na práci, byl zlikvidován. Po zkáze minského ghetta byl zbytek vězňů přesunut do vyhlazovacího tábora Majdanek a lágru Plaszow v Polsku a dále do koncentráků v Německu (Flossenbürg). Do Běloruska nacisté deportovali z protektorátu 22 tisíc českých Židů. Hrůzy a utrpení v lágrech přežilo pouhých 22 z nich.
Během druhé světové války bylo zavražděno téměř 80 tisíc Židů, kteří žili na území dnešní České republiky.
