Sdružení CZ.NIC chce přestat blokovat dezinformační weby
Internetové sdružení CZ.NIC by mohlo na konci května přestat blokovat osm dezinformačních webů. Jejich domény znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Stalo se tak po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády.
Hlavním cílem opatření v době zahájení agrese Ruské federace bylo omezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v on-line prostoru, které se snažily relativizovat, ospravedlňovat či schvalovat tuto agresi.
Když CZ.NIC weby zablokovalo, uvedlo, že to bude na měsíc. Lhůtu ještě dvakrát prodloužilo. Jak říká mluvčí společnosti Vilém Sládek, firma nechce v blokaci bez podpory státu pokračovat.
"Pokud sdružení CZ.NIC nedostane příkaz soudu, policie nebo jiného kompetentního, budou tato jména domén opět vrácena do zóny."
Jak dodal výkonný ředitel Ondřej Filip, sdružení CZ.NIC od začátku jasně deklarovalo, že se jedná o mimořádné a bezprecedentní opatření, které bude v souladu s pravidly registrace jmen domén každý měsíc přezkoumáváno. Smyslem bylo vytvoření časového prostoru pro reakci příslušných orgánů veřejné moci, nikoliv trvalá blokace pouze z rozhodnutí sdružení.
Pro blokování konkrétních webů podle výkonného ředitele telekomunikační firmy WIA Filipa Maliny stále schází potřebná legislativa. Nejednoznačná jsou v tuto chvíli i kritéria pro definování dezinformací. Respektujeme doporučení státních institucí, uvědomujeme si závažnost situace, ale aktivní by měl být určitě právě stát, dodal Malina.
Ministr Rakušan: Nemám nástroj, jak blokaci webů prodloužit
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) novinářům ve Sněmovně řekl, že blokování dezinformačních webů není politickým rozhodnutím. Dodal, že nemá žádný nástroj, jak blokaci webů prodloužit.
"Já rozhodně neúkoluji policii, ani neúkoluji soudy, takže to se netýká ministra vnitra jako takového, to není politické rozhodnutí. Vláda nijak nebránila a nezasahovala proti tomu, aby čistě lživé weby byly blokovány v tento moment. Těch instrumentů na to, jak situaci udržet nadále tímto způsobem příliš nemáme, a je to finálně rozhodnutí CZ.NIC."
Dezinformacemi se zabýval i nedávný průzkum. Tři čtvrtiny Čechů si myslí, že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost Česka. Většina pak považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií šířících dezinformace. Proti omezování jsou nejvíce lidé, kteří silně důvěřují oficiální ruské interpretaci války na Ukrajině. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM, který se uskutečnil na přelomu března a dubna.
Průzkum STEM: Míra souhlasu s omezením je překvapující
Téměř polovina lidí si myslí, že původcem dezinformací či lživých zpráv v médiích a na internetu jsou jedinci nebo různé skupiny, kteří je vytvářejí záměrně. Myslí si to především lidé s vysokoškolským vzděláním a obecně mladší lidé a voliči vládních stran.
Zhruba čtvrtina Čechů označuje za druhou nejčastější příčinu vzniku lží možnost, že "novináři velkých médií pracují na objednávku podnikatelů". K tomu se přiklánějí více lidé starší 60 let a voliči opoziční SPD.
S opatřením, že stát omezí nebo znemožní působení médií šířící dezinformace, souhlasí přes 70 procent občanů. Podle autora výzkumu STEM Nikoly Hořejše je míra souhlasu s omezením překvapující. U lidí starších 60 let je více těch, kteří se podobného kroku obávají, ale i přesto s ním 66 procent souhlasí.
Průzkum Ipsos: Čtvrtina lidí vnímá dezinformace jako ústavně zaručenou svobodu projevu
Naproti tomu v průzkumu agentury Ipsos, čtvrtina populace říká, že ústavně zaručená svoboda projevu je i to, že oni osobně, politici, případně zpravodajská média mohou vědomě zveřejňovat nepravdivé informace, čili vědomě lhát. Dezinformace vnímají jako součást ústavně zaručené svobody projevu.
20 procent populace má pocit, že informační válka je jen záminkou západních vlád, včetně té české, aby mohli omezovat svobodu slova a nepohodlných médií.
