Lex Schwarzenberg – zákon, který budí i po 75 letech silné emoce
Zvláštní zákon, kterým starý šlechtický rod přišel o značnou část majetku. Mnozí ho označují za jednu z největších právních křivd v československých dějinách.
V poválečné atmosféře směřující k socializaci byl rozsáhlý majetek Schwarzenbergů tehdejším politikům vlády Národní fronty trnem v oku. A Benešovy dekrety se na vyvlastnění rodového majetku Schwarzenbergů použít nedaly. Schwarzenbergové se proti českému státu nijak neprovinili, naopak působili v protinacistickém odboji. A tak vznikl speciální zákon – Lex Schwarzenberg. Zákon týkající se jedné jediné rodiny. Projednával se na 65. schůzi Ústavodárného Národního shromáždění 10. července 1947. Zákon vyvlastňoval veškerý majetek Adolfa Schwarzenberga. To, že jde o sprostou krádež, neodsoudil tehdy žádný poslanec včetně Milady Horákové.
Podle mnohých historiků i právníků jde o černou skvrnu v našem právním řádu, o selhání demokratických principů. Před několika lety se o tomto zákonu vyjádřil soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimko:
„Lex Schwarzenberg je takový zombie. Živý a mrtvý současně. Vytvořil nějaké majetkoprávní poměry, které dodnes přetrvávají a jsou, minimálně pro původní vlastníky, nespravedlivé.“
Schwarzenbergové zákon napadli, po několika zamítavých stanoviscích soudů nižší instance rozhodl v roce 2009 Ústavní soud o vynětí rodinné hrobky v Třeboni z Lex Schwarzenberg. Právoplatným dědicem hrobky je Karel Schwarzenberg. Spravuje ji ale Národní památkový ústav.
