Čeští vědci vyrazili na Island za žralokem malohlavým. Chtějí odhalit záhadu jeho dlouhověkosti
Dva týdny budou čeští vědci na Islandu zkoumat tajemství délky života žraloka malohlavého, známého také jako žralok grónský. Díky nadaci NEURON vyrazili odborníci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity s kolegy z Akademie věd na expedici, v rámci které budou v okolních mořích Islandu po parybách dožívajících se přes 400 let pátrat a odebírat jim vzorky tkáně. V jejich DNA chtějí najít „gen dlouhověkosti“ a další zvláštnosti, které třeba pomohou při vývoji léků.
„Odlétáme do Reykjavíku, odkud se přesuneme do malé rybářské vesničky Bjarnarhöfn. Tam je muzeum lovu žraloků malohlavých, kteří se na celém Islandu ale už několik desítek let neloví. Pak zamíříme na naši základnu na ostrově Heimaey, odkud budeme několik dní vyrážet ke žraločí zátoce. Tam se pokusíme žraloka odchytit a šetrně mu odebrat tkáň z ploutve,“ popsal plán žraločí expedice na webu Nadačního fondu Neuron vedoucí expedice Václav Brázda z Biofyzikálního ústavu Akademie věd.
Doplnil, že tři dny stráví účastníci expedice ve výzkumném institutu zaměřeném na život v mořích ve městě Hafnarfjordur, kde zpracují vzorky a pošlou je k další analýze do české laboratoře.
Mluvčí fakulty Stanislav Janalík na webu Ostravské univerzity připomněl, že vědci už před pár lety zkoumali DNA medúz a nyní se chtějí zaměřit na žraloka malohlavého, který dosud stál mimo zájem vědců. Jde o živočicha, který se podle vědeckých měření dožívá i více než 400 let, což je výjimečné nejen mezi žraloky (ti se obvykle dožívají v závislosti na jejich biologickém druhu 10–50 let) ale i mezi všemi obratlovci včetně lidí.
„U žraloka malohlavého nemáme na rozdíl od jiných žraloků k dispozici osekvenovaný genom. Navíc jde z hlediska dožívaného věku o skutečně výjimečného živočicha. A abychom se dobrali některých odpovědí, musíme přímo ke zdroji. Věříme, že jeho DNA může ukrývat zajímavá tajemství,“ uvedl za ostravské členy expedice Jiří Červeň z katedry biologie a ekologie.
Vědci totiž o tomto záhadném zvířeti stále mnoho netuší. Podle výzkumů má žralok malohlavý extrémně pomalý metabolismus, pohybuje se velmi pomalu - rychlostí menší než tři kilometry za hodinu a pomalu také roste. Vědci se domnívají, že pohlavní dospělosti dosáhne ve věku kolem 150 let. První fotografie z jeho přirozeného prostředí byla pořízena až roku 1995.
Pustíme je zpátky do moře
Účastníci expedice se už před časem také spojili s místním rybářem, který by jim měl pomoci. „Máme loď, místní rybáře, kapitána lodi a máme také speciální vybavení. Odběrová svorka nám umožní odebrat přímo vzorky tkáně,“ popsal Českému rozhlasu Václav Brázda.
Z moře chtějí přírodovědci vylovit několik různě starých exemplářů žraloka malohlavého. „Ty, které se nám povede odchytit, po šetrném odebrání vzorků pustíme zpátky do moře,“ zdůrazňuje další člen týmu, Martin Bartas z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
„Rádi bychom na ně navíc připevnili GPS lokátory, které nám můžou posléze dát více informací o tom, v jakých hloubkách i místech žijí nebo jak rychle se pohybují,“ dodává s tím, že mají vytipovanou žraločí zátoku, kde by o vzorky neměla být nouze.
Část vzorků budou vědci zpracovávat na místě, po návratu do Česka pak tým bude muset dokončit složitější analýzy a zpracovat všechna nasbíraná data.
„Musíme se na všechno samozřejmě dívat s nadhledem. Abychom rozlouskli tajemství dlouhověkosti na základě jediné cesty a nasbíraných dat, museli bychom mít hodně velké štěstí a ta souhra náhod by musela být až neuvěřitelná,“ přiznává Jiří Červeň.
Spíše podle něj expedice počítá s tím, že výzkum může přinést další dílek do skládanky, která se řeší x let.
„A taky třeba najdeme nějaké informace, které můžou pomoci při vývoji léků. Žralok malohlavý je totiž kromě své dlouhověkosti zajímavý i tím, že je odolný vůči celé řadě neurodegenerativních onemocnění nebo rakovině a celý život prožije takřka bez chorob,“ dodává na webu Ostravské univerzity.
