Průmyslové podniky doufaly v zastropování energií. Pomoc přichází ve formě kompenzací
Velkoodběratelé elektřiny a plynu si budou moci rozdělit 30 miliard korun. Peníze mohou čerpat od listopadu, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Pomoc pro průmysl přichází po zastropování maximálních cen elektřiny a plynu pro domácnosti, živnostníky a další maloodběratele.
Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) se počítá s pomocí zhruba pro 8000 podniků.
"U energeticky náročných firem to bude až do 200 milionů korun, u ostatních maximálně 45 milionů korun. O tuto podporu budou moci žádat firmy v zemědělství, lesnictví, nebo také v těžebním, a hlavně zpracovatelském průmyslu."
Program vznikl na základě tzv. dočasného krizového rámce, který státům Evropské unie umožnil okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí. Stanovení maximálních cen energií pro firmy neumožňuje evropská legislativa, dodal Síkela.
Podniky: Podpora formou kompenzací za ztráty je nedostatečná
A jak reagují představitelé průmyslu? Předseda Svazu chemického průmyslu Ivan Souček vítá, že kabinet využil dočasný krizový rámec. Rozhodnutí vlády je však podle něj zklamáním. Doufal v zastropování cen. Jak dodal, v některých zemích EU to existuje, a my říkáme, že to nejde.
Ve stanovení maximálních cen doufala také Ocelářská unie. Podle předsedy představenstva Daniela Urbana měla vláda oddělit ceny elektřiny od plynu, jelikož cenotvorba na trhu nefunguje.
Podle Třineckých železáren je podpora formou kompenzací za ztráty zcela nedostatečná. Ceny energií jsou podle mluvčí v současné době pro firmy likvidační. Náklady na energie vzrostly v Třineckých železárnách v meziročním srovnání zhruba o 50 procent, v číslech jde o více než jednu miliardu korun.
Ředitel sklárny Crystal Bohemia Jaroslav Seifrt k pomoci podotknul, že když firma platí 50 milionů za energie měsíčně, pak jsou to drobné. Zmínil podobně jako oceláři, že jedním z důvodů vysokých cen energií je evropská dekarbonizace, jejíž tempo je rychlé.
Svaz průmyslu: Záležet bude na nastavení parametrů
Svaz průmyslu a dopravy vyzval ministerstvo průmyslu a obchodu k vytvoření jednoduché dotační výzvy a srozumitelných formulářů, aby firmy dostaly peníze co nejdříve. Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Wiesnera ještě není jasné, jestli bude podpora dostatečná:
"Především musíme počkat, jak byly schválené ty parametry a podle čeho se to bude posuzovat, kolik je to podniků. Pak se může udělat nějaký odhad, jestli ta částka bude dostatečná, nebo nebude."
Energetická krize ovlivňuje přes 80 procent českých firem, zjistila v červencovém průzkumu mezi 300 podniky agentura Ipsos.
Opozice: Je to ideální program pro lobbing
Rozhodnutí vlády kritizuje opozice. Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček znovu zopakoval, že pomoc přichází pozdě a je nedostatečná.
"Vláda má úžasný dar dělat věci s několikaměsíčním zpožděním, a bohužel v době, kdy už měla udělat úplně jiné opatření. Já rozporuji to, že to nebude formou zastropování, a že bude strašná nerovnost mezi jednotlivými subjekty, někdo dostane víc, někdo dostane míň," dodává Karel Havlíček.
Podle Havlíčka se kompenzace budou týkat zhruba 7200 subjektů, které budou vybrány podle specifického klíče. Míní, že jde o ideální program pro lobbing. Vytvoří se podle něj velmi komplikovaný systém podpory, který firmám neumožní předvídat náklady.
O nastavení daně z neočekávaných zisků, která má dolehnout na velké energetické a petrolejářské podniky i banky, vláda nerozhodla. Čeká na výsledky jednání na evropské úrovni. Kabinet ale schválil prodloužení snížení spotřební daně z nafty do konce roku 2023. Podle analytiků jde o dobrý, logický a očekávaný krok.
