Sousedské hlídání by pomohlo řešit situaci rodin, kde se děti nedostaly do školky

Děti

Dostat dítě do školky nebo jeslí je hlavně ve velkých městech složitý úkol. Vláda ke slibu o rozšíření služeb péče o děti doplnila sousedské dětské skupiny. O sousedském hlídání se v Česku mluví asi 15 let. Dobře funguje v Rakousku i Německu. Pokud bude schválené, došlo by k legalizaci služby, která stejně funguje v šedé zózně.

Děti ve školce | Foto: Karolína Průšová,  Český rozhlas

Nevzali vám dítě do školky, a vy chcete nastoupit do práce, východiskem by se už brzy mohla stát sousedská dětská skupina. Jedni rodiče v domácnosti by si tak mohli přivydělat, druzí by mohli jít dřív do zaměstnání. Hlídat ale nebude moci kde kdo. Budou tu jistá omezení.

"Předběžně platí, že pečující osoba by měla mít pedagogické, nebo zdravotnické vzdělání, nebo kurs na dětskou chůvu, a každé dva roky by měla absolvovat kurz první pomoci," upřesňuje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová.

O sousedském hlídání se mluví už asi 15 let, nikdy se však diskuze nepřenesly do přípravy konkrétní legislativy. Česko má nejdelší rodičovskou dovolenou v EU. Rodič může být s dítětem doma až čtyři roky.

Sousedské hlídání funguje v Rakousku i Německu

Děti ve školce | Foto: Vlastík Novák,  Český rozhlas

Sousedské hlídání by v Česku mohlo být možné od roku 2024. Například Tereza Grulichová, studentka politologie si hlídáním dětí přivydělává už pět let. Na kolik dětí by si troufla?

"Se svým vlastním bych zvládla asi tři cizí, ale víc asi ne."

Podle odborníků je sousedské hlídání dobrou provizorní možností. Například v Praze se do školky neumístila čtvrtina přihlášených. Soukromé školky jsou mnohdy nad možnosti rodičů. Často stojí tolik, kolik by si rodič vydělal na poloviční úvazek. Tuto situaci by mělo vyřešit sousedské hlídání.

Jak uvedla před časem poslankyně a místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková, inspirací byly sousední Německo a Rakousko, kde funguje takzvaná Tagesmutter či Tagesvater, v překladu denní matka či otec. Jde o to, že se rodič může starat i o další děti, a to v domácím prostředí.

Došlo by k legalizaci služby, která stejně funguje v šedé zóně

Školka | Foto: Jan Kopřiva,  Český rozhlas

Podle Daniely Celerýnové, předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí, jde o dobrý krok. Zlegalizuje službu, která stejně existuje v šedé zóně.

"A pokud třeba se vymezí nějaké minimální podmínky co se týče hygieny nebo úrovně kvalifikace dané osoby, tak pro mě jedině dobře."

Obdobně již fungují takzvané mikro-dětské skupiny. Na ty jsou ale kladeny vysoké nároky, hlídání nesmí probíhat u rodičů doma, prostory musí splňovat přísné normy. A právě to podle Celerýnové musí být u sousedského hlídání jinak.

Odborníci: školka je nezastupitelná

Školka | Foto: tolmacho,  Pixabay,  Pixabay License

Podle odborníků však nebude navrhovaná kvalifikace chův stačit k tomu, aby mohly pracovat s dětmi se specifickými potřebami, jako je třeba autismus, řečové vady, nebo cizí mateřský jazyk.

Státní příspěvek pro chůvy navrhuje ministerstvo stejný jako u dětských skupin - 11 tisíc za dítě mladší tří let, za starší 6 tisíc. Zbývající část ceny by dopláceli rodiče.

Řada studií dokazuje, že mateřské školky jsou pro děti důležité. Třeba výzkum think-tanku IDEA při Univerzitě Karlově z roku 2021 ukázal, že děti, které nastoupily do mateřské školy po čtvrtých narozeninách, byly ve studiu a práci méně úspěšné než ty, které zůstaly ve výlučně domácí péči jen do tří let. Nejdůležitější je přitom brzký nástup do předškolního vzdělávání u dětí ze sociálně slabých rodin.