Stezka krušnohorských pověstí: Dřevěné postavičky a staré příběhy Krušných hor
Jáchymovští loupežníci, stromové ženy, permoník či ohnivec. Na Stezce krušnohorských pověstí pod vrcholem Plešivce se seznámíte s celou řadou mýtických postaviček, které jsou provázané s Krušnými horami. Podkladem dřevěných soch totiž byly sesbírané pověsti a příběhy o místních zlých i hodných bytostech. Kromě soch stezka nabízí i jednu z nekrásnějších krušnohorských vyhlídek.
„Krušné hory byly dříve daleko nepřístupnější než dnes, hluboké hvozdy se střídaly se skalnatými roklemi a stržemi, močály, rašeliništi, ale také kamenitými poli, na kterých rolníci a jejich rodiny bojovali o každou bramboru nebo zrno pšenice. Krušnohorský kraj tímto soužitím člověka s divokou a krásnou přírodou získal skutečnou duši a počal dýchat historkami a báchorkami, ať už smyšlenými nebo pravdivými,“ stojí na informační ceduli u stezky.
Krušnohorská stezka odráží bohatý duchovní život lidí, kteří inspirováni zdejším krajem a lidským údělem, dráždili svou fantazii a obohacovali nejen dětský pohádkový svět. Sochy představují pověsti a vypráví různé mýtické příběhy, které plešivští posbírali od místních starousedlíků a jiných milovníků starých příběhů.
„Pověsti sepsal polešovický kronikář Daniel Vaško. Tady v Krušných horách je mýtů a pověstí spousta,“ naznačila Lenka Löfflerová, vedoucí infocentra v Abertamech.
Duch Krušných hor
Na stezce se tak setkáte s postavami jako je například ohnivec, což byl místní dobroděj, nebo třeba Hejma hejkal, který chodil po lese a lidi strašil svým houkáním a kvílením. Nebo s obřím skřítkem, který podle pověsti chrání krušnohorské lesy. Narazíte tam také třeba na čerta, loupežníky, Šrakakala či stromové ženy. U každé sochy je pověst nebo příběh vztahující se k této postavě.
Třeba u sochy Marzebilly se dozvíte, že je to duch střežící východní Krušné hory. Někdy hodný, někdy zlomyslný. Pověst o ní má několik verzí. Podle jednoho vyprávění stál mezi Výsluním a Jelení horou zámek, jehož pán poslal svou dceru do kláštera. Ona se však zamilovala do rytíře a společně s ním utekla. Jejich láska ale neměla dobrého konce, on padl v jakési šarvátce a ona zemřela v bídě.
„Od té doby chodí nešťastná vdova v místech, kde zažila radostné a slunné dny jako duch Krušných hor se srdcem v rukách. Dobrým lidem z nesnází pomáhá, a zlým o zlém oplácí. Když se někdo k lidem či k lesu špatně chová, vystoupí z mlhy a nechá ho zabloudit do močálů a bažin. Slušným lidem naopak ukáže místa v lesích s hojností malin, borůvek a hub,“ uvádí jeden z příběhů o Marzebille.
Turistická stezka krušnohorských pověstí je tak skvělým způsobem, jak poznat nejen krásy krušnohorského kraje, ale i místní legendy a pověsti, které jsou s touto oblastí úzce spjaty. Počet soch navíc není konečný, nové mají přibývat a uvažuje se i o prodloužení stezky.
Kromě dřevěných postaviček stezka nabízí i jednu z nejkrásnějších vyhlídek Krušných hor - Švýcárnu, odkud je vidět celé údolí, Ostrov, Velký Rybník, Karlovy Vary i Doupovské hory.
Související
-
-
Vltavské vyhlídky od Lipna až po Mělník
Radio Prague International přináší v pěti dílech tipy na nejhezčí vltavské vyhlídky, které jsou volně přístupné a mohou být inspirací pro půldenní nebo celodenní výlety.
