Ne, znamená ne. Vláda schválila novou definici znásilnění. Více jsou chráněny děti
Ne, znamená ne. To je nová definice znásilnění, kterou na svém posledním letošním zasedání schválila vláda. O změnách vedlo ministerstvo spravedlnosti dlouhou expertní diskuzi i politickou debatu.
Znásilnění si nikdo zažít nepřeje, přesto má podle průzkumů tuhle zkušenost každá desátá žena. Většina lidí ho má spojené s tím, že oběť přepadne někde v parku neznámý pachatel. To však není pravda. Často je pachatelem znásilnění někdo z okruhu známých či rodiny.
Za znásilnění by nově měla být považovaná každá soulož, se kterou jeden z účastníků nebude souhlasit.
"Po vzoru zahraničních úprav navrhujeme trestný čin znásilnění omezit pouze na soulož a jiný pohlavní styk provedený obdobným způsobem. Méně závažné sexuální praktiky budou vyčleněny do samostatného nového trestného činu sexuálního útoku," informovala ministryně obrany Jana Černochová z ODS.
Podle novely je možné nesouhlas projevit nejen slovně, ale také gestem, pláčem nebo zaujetím obranné pozice. Počítá se i s bezbranností oběti, kdy není schopná projevit svou vůli třeba kvůli nemoci, spánku, duševní poruše či silné opilosti.
Děti budou více chráněny
Součástí úpravy je pravidlo, že sexuální praktiky s dítětem do 12 let budou soudy vždy pokládat za znásilnění či sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití. Podle spoluzakladatelky iniciativy Pod Svícnem Michaely Studené je právě tento návrh důležitým krokem, děti se totiž často nemůžou bránit.
"Dítě v takto podřízeném postoji vůči dospělému, zvláště když je to rodinný příslušník nebo známý, opravdu nejčastěji prostě zamrzne. Jsme velmi rádi, že justice a vůbec celý systém udělal takto revoluční krok směrem k postavení obětí."
Poslankyně Pirátů Klára Kocmanová předpokládá, že shoda v parlamentu se najde.
"My jsme tu změnu diskutovali už od začátku volebního období napříč poslaneckými kluby i napříč sněmovnou. Není na tom shoda jenom v koalici, ale souhlasí i opoziční hnutí ANO, takže věřím, že v Poslanecké sněmovně pro to podpora určitě bude. A doufám, že i v Senátu, se kterým o tom brzy začneme jednat."
Ke změně definice znásilnění přistoupilo 16 států
O zákonu se vedla dlouhá debata. Například zmocněnkyně pro lidská práva nesouhlasila s navrženou definicí bezbrannosti. V návrhu zákona byl použitý termín "disociativní porucha". Kritici poukazovali na nevhodnost úvahy, že by oběť znásilnění ztuhla v důsledku nějaké poruchy. Paralyzované oběti v době útoku žádnou poruchou netrpěly a na extrémní stres zareagovaly přirozeně. Proto se v zákoně hovoří místo o poruše o "silném ochromujícím stresu".
Ministerstvo ustoupilo také v tom, že použití zbraně povede jak u sexuálního útoku, tak u znásilnění k použití vyšší trestní sazby. Sexuální nátlak byl navíc zařazen mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné.
Ke změně definice znásilnění v posledních letech přistoupilo 16 evropských států. Koncept "ano znamená ano" uplatňuje Malta, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Španělsko nebo Slovinsko. Koncept "ne znamená ne" platí v Lotyšsku, Dánsku, Lucembursku, Belgii, Německu nebo Švédsku. Francie či Rakousko zůstávají u definice znásilnění založené na násilí či pohrůžce.
